Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí

Bosna a&nbsp;Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až [[neolit]]u, v průběhu staletí byla obývána [[Ilyrové|Illyry]], [[Keltové|Kelty]], [[Gótové|Góty]] a nakonec od 6. století n. l. [[Slované|Slovany]]. místní Slované byli součástí [[Byzantská říše|Východořímské (Byzantské) říše]], [[Chorvatské království|chovatského]] či [[Raška|rašského království]] nebo [[Uhersko|Uher]]. Od konce 12. století se zde ale začíná projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učiní království.<ref>{{cite book|url=|title=Paul Mojzes. Religion and the war in Bosnia. Oxford University Press, 2000, p 22; „Medieval Bosnia was founded as an independent state (Banate) by Ban Kulin (1180-1204).“.}}</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=0rIGA0rluO0C&pg=PA71&dq=A+tradition+betrayed+In+the+Middle+Ages+the+Bosnians+called+themselves+%22Bosnians%22&hl=sv&sa=X&ei=2jaIUYPFKsaO4AT0lYCoDA&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepage&q=A%20tradition%20betrayed%20In%20the%20Middle%20Ages%20the%20Bosnians%20called%20themselves%20%22Bosnians%22&f=false|title=''Bosnia and Hercegovina: A Tradition Betrayed''|author=Robert J. Donia, John V.A Fine|year=2005|work= |publisher=C. Hurst & Co. Publishers |accessdate=}}, s. 71; ''Ve středověku se Bosňané nazývali „Bosňáci“, nebo používali ještě místní (krajská, regionální) jména.''</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=KQkXAQAAIAAJ&q=called+the+bosnjani&dq=called+the+bosnjani&hl=sv&sa=X&ei=tkCIUdTXJunj4QTz9oCIAg&redir_esc=y|title=''Myths and boundaries in south-eastern Europe''|author=Pål Kolstø |year=2005|work= |publisher=Hurst & Co. |accessdate=}}, s. 120, ''. středověká Bosna byla země jednoho lidu, obyvatelé byly nazýváni Bošnjani a hlásili se ke třem vyznáním.''</ref> Odstřadivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobí, že roku 1463 se zěmě dostala pod vládu [[Osmanská říše|Osmanské říše]], která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánu došlo k významných etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]], která tu vládlo až do konce [[První světová válka|první světové války.]] V&nbsp;meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a&nbsp;Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a&nbsp;po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zemi udělen status suverénní republiky v&nbsp;nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenskou válkou]], trvající až do roku 1995.

 

 

Bosna a&nbsp;Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a&nbsp;tříčlenné předsednictví, složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Nicméně, výkon ústřední vlády je velmi omezený, neboť země je do značné míry decentralizovaná a&nbsp;skládá se ze dvou autonomních entit a jednoho regionu: [[Federace Bosny a Hercegoviny]] a&nbsp;[[Republika srbská|Republiky Srbské]], a regionu [[Brčko (distrikt)|Brčko]], který patří pod místní vládu. Federace Bosny a&nbsp;Hercegoviny je sama o&nbsp;sobě složitá a&nbsp;skládá se z&nbsp;10 federálních jednotek – kantonů. Země je potenciálním kandidátem na členství v&nbsp;Evropské unii a&nbsp;od dubna 2010 je kandidátem na členství v&nbsp;[[Severoatlantická aliance|NATO]]. Tehdy na summitu v&nbsp;[[Tallin]]u obdržela tzv. akční plán členství. Země je dále od roku 2002 členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a&nbsp;roku 2008 se stala zakládajícím členem [[Unie pro Středomoří|Středomořské unie]].