Verze z 11. 9. 2016, 19:34 editovat RomanM82 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 153 editací m odebrána Kategorie:Jaderná technologie; přidána Kategorie:Jaderná technika za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 1. 2017, 19:32 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Autoritní data; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Trinity shot color.jpg\|thumb\|[[Trinity (jaderný test)\|První testovací jaderný výbuch ''Trinity'']] v roce 1945]] '''Projekt Manhattan''' je pozdější hovorová zkratka pro '''Manhattan Engineering District (MED)''', tedy krycí název pro utajený americký vývoj [[Jaderná zbraň\|atomové bomby]] za [[Druhá světová válka\|2. světové války]]. Název ''Projekt Manhattan'' označuje zejména začátek projektu, tedy období [[1942]]–[[1946]]. Celkové náklady dosáhly sumy přes 2 miliardy tehdejších dolarů, což odpovídá sumě 26 miliard dolarů v roce [[2016]].<ref>[https://www.minneapolisfed.org/community/teaching-aids/cpi-calculator-information/consumer-price-index-1800 Consumer Price Index (estimate) 1800- Federal Reserve Bank of Minneapolis]</ref> Výzkumné a výrobní provozy se nacházely na 30 místech v USA, [[Spojené království\|Velké Británii]] a [[Kanada\|Kanadě]]. Projekt Manhattan zaměstnával celkem 225 000 lidí. Dalších 600 000<ref>Pacner, K.: Atomoví špioni. Šulc a spol., Praha, 1994, s. 34</ref> lidí na něm pracovalo nepřímo, ale převážná většina personálu ani nevěděla, že pracuje na atomové bombě – na jednom z nejdůležitějších válečných úkolů za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Řádek 51: Dne [[6. prosinec\|6. prosince]] [[1941]] zasedla komise, která měla rozhodnout o reorganizaci ''S 1''. Jen o den později Japonská císařská armáda [[Útok na Pearl Harbor\|přepadla vojenskou základnu Pearl Harbour]] a v myšlení politických i vojenských představitelů nastal zlom. Spojené státy vstoupily do druhé světové války. [[17. červen\|17. června]] [[1942]] předložil Bush Rooseveltovi zprávu, která nastínila možnosti atomových zbraní. Rýsovaly se čtyři cesty k získání štěpných materiálů. V případě uranu to mohla být metoda difuzního, elektromagnetického nebo odstředivého dělení izotopů. Čtvrtou cestou byla výroba plutonia řetězovou reakcí. V té době však ani vědci pracující na jednotlivých výzkumech nevěděli, která metoda by byla nejúčinnější a zároveň nejrychlejší. Bylo také rozhodnuto, že celý projekt už nebude pod správou vědců, ale že ho bude řídit přímo armáda. Ministerstvo obrany [[18. červenec\|18. července]] velitelem atomových výzkumů jmenovalo plukovníka ženijní služby Jamese C. Marshalla. Podle sídla jeho štábu v newyorské čtvrti [[Manhattan]] vzniklo i nové označení projektu – ''Projekt Manhattan''. Nový útvar byl oficiálně vytvořen [[13. srpen\|13. srpna]] [[1942]] a dostal krycí název '''Projekt DSM''', (Development of Substitute Materials – Vývoj náhradních materiálů). Ředitelem projektu byl jmenován brigádní generál ženijních vojsk [[Leslie Groves]]. Plukovník Marshall získal funkci hlavního inženýra. Řádek 65: === Hlavní pracoviště Projektu Manhattan === [[Soubor:Manhattan Project US Canada Map 2.svg\|náhled\|350px\|Nejdůležitější pracoviště Projektu Manhattan v USA a Kanadě]] * Site W ( [[Hanford (Washington) \| Hanford]], [[Washington (stát) \| Washington]]): zařízení na výrobu plutonia (v současnosti [[Hanford Site]]) * Site X ([[Oak Ridge (Tennessee)\|Oak Ridge]], [[Tennessee]]): výroba obohaceného uranu a výzkum výroby plutonia (v současnosti Oak Ridge National Laboratory) * Site Y ([[Los Alamos]], [[Nové Mexiko]]): laboratoře pro vývoj atomové bomby (v současnosti Los Alamos National Laboratory) Řádek 77: * Radiation Laboratory ([[Berkeley]], [[Kalifornie]]): výzkum obohacování elektromagnetickou separací (v současnosti Lawrence Berkeley National Laboratory) Na podzim v roce [[1942]] Groves nabídl Robertu Oppenheiemrovi, aby se stal ředitelem prací na vývoji atomové bomby. Oppenheimer přišel do Los Alamos v březnu [[1943]] a do programu se zapojili i vědecký pracovníci z [[Princetonská univerzita\|Princetonské]], [[Kalifornská univerzita \| Kalifornské]], [[Wisconsinské univerzita \| Wisconsinské]] a [[Minnesotské univerzita \| Minnesotské]] univerzity. == Plutoniová bomba == Řádek 130: * {{en}} [http://www.eh.doe.gov/ohre/roadmap/achre/intro_3.html The Manhattan Project: A New and Secret World of Human Experimentation] {{Autoritní data}} {{Portály\|Druhá světová válka\|Spojené státy americké}}

Projekt Manhattan: Porovnání verzí