Virus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 109.233.66.209 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=organismech|druhý=počítačových virech|stránka=počítačový virus}}
{{Taxobox | jméno = Viry
| obrázek = Megavirus.jpg
Řádek 51 ⟶ 52:
* VI. – [[ssRNA viry s reverzní transkriptázou]]
* VII. – [[dsDNA viry s reverzní transkriptázou]]
}}
'''Virus''' (z [[latina|lat.]] „virus“ – jed) je drobný [[vnitrobuněčný parazit|vnitrobuněčný]] cizopasník{{#tag:ref|Tzv. [[submikroskopický]] obligátně intracelulární [[Parazitismus|parazit]], tedy parazit, který není vidět pod [[optický mikroskop|světelným mikroskopem]] (obvykle) a ke svému životu nutně potřebuje osídlit vnitřní prostředí buněk|group="pozn."}} nacházející se na pomezí mezi [[život|živým]] a [[abiotický faktor|neživým]]. Patří mezi tzv. [[nebuněčné organismy]] a svou stavbou se od buněk dramaticky liší. „Tělo“ virů je tvořeno tzv. [[virion|virovou částicí]], která je složena především z [[bílkovina|bílkovin]] a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]. Pro viry je charakteristické, že [[růst|nerostou]], [[buněčné dělení|nedělí]] se a ani nejsou schopné vyrábět (bez cizí pomoci) [[energie|energii]] či [[translace (biologie)|vytvářet vlastní bílkoviny]]. Obvykle jsou také mnohem menší, než třeba [[bakterie|bakteriální buňky]] (nemluvě o lidských buňkách),<ref name="princip">{{citace monografie| titul= Principles of Molecular Virology| vydání=4| příjmení=Cann| jméno=Alan J.| vydavatel=Elsevier| rok=2005| isbn=0-12-088787-8}}</ref> ale existují výjimky: největším známým virem je [[Pithovirus]] veliký 1,5 mikrometru.
Ty nejprimitivnější viry obsahují pouze svoji [[sekvence DNA|genetickou informaci]] ve formě [[DNA]] nebo [[RNA]], které jsou uloženy v [[kapsida|kapsidě]]. Ty složitější mohou navíc na povrchu obsahovat [[virový obal|obalovou membránu]] pocházející z napadené buňky. V kapsidě mnohých virů mohou také být různé [[enzym]]y (s různou funkcí).
Je známo přes 3700 druhů virů.<ref>Mezinárodní výbor pro taxonomii virů (ICTV) uznal k červenci r. 2015 celkem 3704 druhů virů, řazených do 609 rodů, viz ICTV – Virus Taxonomy Assignments, 2015. [http://www.ictvonline.org/virusTaxInfo.asp Dostupné online] (anglicky)</ref> Dosud neznámých virů může být řádově více — podle odhadů jen savci hostí statisíce druhů virů.<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=789317 – Riziko pro lidi: Savci hostí statisíce neznámých virů</ref> Viry hrají důležitou roli v přírodních systémech.<ref>http://phys.org/news/2016-10-viruses-ocean-archaea-extensively-thought.html - Viruses found to attack ocean archaea far more extensively than thought
October 17, 2016 by Bob Yirka report</ref> Některé viry nesou přízvisko -fág a předponu podle organismu, který napadají. Napadají-li
bakterie, nazývají se [[bakteriofág]]y, viry napadající sinice se nazývají [[cyanofág]]y a recentně byly objeveny i viry napadající velké viry, tzv. [[virofág]]y. Některé viry napadají člověka a mohou způsobovat onemocnění. Žádné virové onemocnění nelze léčit [[Antibiotikum|antibiotiky]]. Důvodem podávání antibiotik u těchto onemocnění je předcházení následných takzvaných „superinfekcí“, tedy infekcí způsobených bakteriemi, které s odstupem několika dní napadnou předchozím virovým onemocněním oslabený organismus.
== Historie výzkumu ==
{{podrobně|Virologie}}
[[Soubor:USSR stamp D.Ivanovsky 1964 4k.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|[[Dmitrij Ivanovskij]] (zde na sovětské známce) stál u samotného objevu virů]]
Slovo „virus“ původně znamenalo „[[jed]]“, nicméně v pozdní fázi 19. století se stalo synonymem pro termín „[[mikrob]]“. Postupně se ukazovalo, že některé mikroorganismy jsou poněkud zvláštní v tom, že se nezachytí na mikrobiologickém sítu tak, jako to dělají [[bakterie]]. Naopak, tyto mikroby procházely sítem a filtrát byl stále [[infekčnost|infekční]]. Postupně se objevovaly další a další příklady takových mikroorganismů a v roce 1928 vyšlo kompendium všech známých virů, nazvané ''Filterable Viruses'', tedy „filtrovatelné viry“. Až postupně byl [[přívlastek]] „filtrovatelné“ vypuštěn a slovo virus získalo jednoznačný význam – takový, jak ho chápeme dnes.<ref name="encyverte">{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Vertebrate Viruses| jméno=F| příjmení=Fenner}}</ref>
Až do konce devatenáctého století byly infekce přisuzovány vesměs [[bakterie|bakteriím]] a o existenci něčeho menšího se nevědělo. Skutečný průlom nastal až v roce [[1892]], kdy [[Rusko|ruský]] botanik [[Dmitrij Ivanovskij]] provedl slavný pokus s extrakty z [[tabák]]u napadeného tzv. [[Virus tabákové mozaiky|tabákovou mozaikou]]. Když tento extrakt přecedil přes [[Chamberlandův filtr|síto]], jímž žádné [[bakterie]] neprojdou, [[filtrát]] byl stále infekční. Sám Ivanovskij příčinu tohoto jevu neodhalil a stále hledal původce tabákové mozaiky mezi bakteriemi.<ref name="fields">{{citace monografie| titul = Fields Virology| vydání=5| příjmení = Knipe| jméno=David M.| příjmení2=Howley|jméno2=Peter M.| rok=2007 |vydavatel= Lippincott Williams & Wilkins}}</ref> Roku 1898 pokus zopakoval [[Martinus Beijerinck]]. Ten popsal infekční částice jako tzv. contagium vivum fluidum (z [[latina|lat]].,„nakažlivá živoucí tekutina“).<ref name="encyplant">{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Plant Viruses| jméno=R| příjmení=Hull}}</ref> Brzy byla objevena celá řada virů zodpovědných za různá onemocnění. Prvním objeveným [[zooviry|virem napadajícím živočichy]] byl [[virus slintavky a kulhavky]] (1898), prvním objeveným lidským virem byl v roce 1900 virus [[žlutá zimnice|žluté zimnice]]. V roce 1911 objevil [[Peyton Rous]] první virus způsobující [[rakovina|nádorové bujení]] (tzv. [[Rousův sarkom]]).<ref name="encymicro">{{citace sborníku| sborník =The Desk Encyclopedia of Microbiology| sestavitel = Schaechter, M| vydavatel=Elsevier| rok=2004| isbn=0-12-621361-5| titul=Viruses| autor=Schlesinger, S.; Schlesinger, M. J.}}</ref> V prvních etapách dvacátého století však stále nebylo jasno, co vlastně jsou viry zač – tyto dohady vyřešil až [[Félix d'Herelle|d'Herelleho]] [[plakový test]] (1917) a především první [[Elektronový mikroskop|elektronmikroskopický]] snímek virů (1939).<ref name="fields" /> V první polovině dvacátého století také bylo prokázáno, že se viry skládají z proteinů a nukleových kyselin. Od 60. let 20. století vědci začali používat viry jako [[modelový organismus|modelové organismy]] ke studiu obecných procesů, které následně bylo možno zobecnit na všechen pozemský život – zejména v souvislosti s rozvojem [[genové inženýrství|genového inženýrství]]. Dochází k rozvoji poznatků o roli virů ve vzniku [[rakovina|rakoviny]] či třeba k vývoji nových vakcín proti [[virové onemocnění|virovým onemocněním]]. Velkou výzvou pro virology byl, a stále je, virus [[HIV]].<ref name="fields" />
== Na pomezí života ==
Viry jsou někdy označovány za struktury „na pomezí [[život]]a“.<ref>{{citace periodika |příjmení = Rybicki|jméno= EP|rok = 1990|titul = The classification of organisms at the edge of life, or problems with virus systematics|periodikum= S Afr J Sci|ročník = 86|strany = 182–186}}</ref><ref name="sciam">{{citace periodika| url = http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=are-viruses-alive-2004| titul=Are Viruses Alive?| periodikum=Scientific American| jméno=Luis P. |příjmení=Villarreal| měsíc=prosinec| rok=2004}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.|vydání=|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2015|počet stran=208|strany=37-60|isbn=978-80-200-2480-0}}</ref> Některé vlastnosti virů nápadně připomínají rysy živých [[organismus|organismů]]: předně obsahují [[genetická informace|genetickou informaci]] uloženou v sekvenci [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]] a jsou schopné se [[evoluce|vyvíjet]] a přizpůsobovat podmínkám prostředí.<ref name="desk">{{citace monografie| titul = Desk Encyclopedia of General Virology| jméno=Brian W J| příjmení= Mahy| jméno2=Marc H V | příjmení2=van Regenmortel| isbn = 978-0-12-375146-1| rok=2010| vydavatel=Elsevier}}</ref> Přesto však nemohou vykonávat celou řadu biologických procesů a musí k tomu využívat služby hostitelských buněk. Nejsou schopny samy [[růst]], [[buněčné dělení|dělit]] se či [[rozmnožování|množit]], ani si [[metabolismus|metabolicky]] [[energetický metabolismus|opatřovat a ukládat energii]] nebo [[translace (biologie)|vyrábět vlastní bílkoviny]].<ref name="princip" /> Mezi jednotlivými viry existují nicméně značné rozdíly a některé (např. ''[[Mimivirus]]'') dokonce nesou [[gen]]y pro výrobu svých bílkovin.<ref name="sciam" /> Ani takto komplexní viry však nejsou schopné [[virová replikace|replikace]] (rozmnožování) bez hostitelské buňky. Viry je proto možné je metaforicky označit za „[[jmelí]] na [[Fylogenetický strom|stromu života]]“.<ref name="desk" />
== Stavba ==
[[Soubor:virus-types3.png|náhled|upright=2|Tři různé typy virů: v levé části virus infikující bakterie neboli [[bakteriofág]], vpravo nahoře průřez neobaleným virem s [[ikosaedrální kapsida|ikosaedrální symetrií]], vpravo dole průřez [[Retroviridae|retrovirem]] [[HIV]], u kterého je virová částice ještě [[virový obal|obalena membránou]] s povrchovými glykoproteiny. Genomová [[nukleová kyselina]] je vždy znázorněna modře]]
[[Virová částice]] (virion) je [[nukleoprotein|komplex bílkovin a nukleových kyselin]], který virům umožňuje šířit se mezi [[hostitel]]skými buňkami a mezi jedinci. Je poměrně obtížné charakterizovat stavbu virové částice obecně. Viry se vzájemně velmi odlišují už svou velikostí: průměr virové částice jen u [[virové onemocnění|klinicky významných]] virů sahá od pouhých 16-18 [[nanometr|nm]] ([[parvoviry]], [[Circoviridae|circoviry]]) až po 300 nm u [[poxviry|poxvirů]].<ref name="microbio">{{Citace monografie | příjmení = Murray
Řádek 95 ⟶ 110:
=== Kapsida ===
{{podrobně|kapsida}}
Kapsida je [[bílkovina|bílkovinný]] plášť, které obklopuje virovou [[nukleová kyselina|nukleovou kyselinu]] ([[DNA]] nebo [[RNA]]). Je složena z jednotlivých molekul proteinů, které se (často samy, bez pomoci jiných proteinů) spojují do trojrozměrného dutého útvaru. Takový útvar chrání nukleovou kyselinu (či případně i některé enzymy) nacházející se uvnitř kapsidy. Mimoto často zprostředkovává vazbu na povrchové [[receptor]]y buněk hostitele a plní i celou řadu dalších doplňkových rolí.<ref name="desk"
Kapsida má nejčastěji tzv. ikosaedrální nebo helikální tvar:
| |||