Jastrzębie-Zdrój: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Autoritní data; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 32:
| název statistického celku =
}}
'''Jastrzębie-Zdrój''' ([[slezština|slezská]] výslovnost: ''Jaščymbě-Zdrůj'', {{Vjazyce|de}} ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'') je město ([[městský okres]]) v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]]. Leží přímo u českých hranic na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] a je druhým největším městem [[Rybnický uhelný okruh|Rybníckého uhelného okruhu]]. V červnu 2015 zde žilo 90 549 obyvatel.
== Dějiny ==
Dnešní město vzniklo teprve ve druhé polovině 20. století. Jeho základem je dávná vesnice '''''Jastrzębie Dolne''' (Nieder Jastrzemb)'', poprvé zmiňována v roce 1376, která patřila zpočátku [[ratibořské knížectví|ratibořskému knížectví]] a mezi lety [[1502]] až [[1809]] [[Wodzisław Śląski|vladislavskému]] stavovskému panství.
Roku [[1859]] byly zde při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové solanky. O dva roky později vesnici koupil hrabě [[Felix von Königsdorff]], který začal s výstavbou prvních [[Lázně|lázeňských]] objektů. Jastrzębie, přejmenované na ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'', se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce byl spjat se jménem [[Mikołaj Witczak|Mikołaje Witczaka]], majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce [[1922]] se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí [[Druhá Polská republika|polského státu]].
Novou kapitolu místních dějin otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek [[černé uhlí|černého uhlí]]. Výstavba prvního dolu – ''Jastrzębie'' – začala v roce [[1956]] a trvala pět let. V roce [[1963]] získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název zaveden po roce 1945) [[městská práva]]. Východně od lázeňské čtvrti vznikl, podle návrhu architekta [[Zygmunt Winnicki|Zygmunta Winnického]] z roce 1961, komplex panelových sídlišť – nové modelové socialistické město přezdívané dobovou propagandou ''„město mladí, práce a pokoje“''. Originální návrh nebyl však nikdy plně realizován, nebyla postavena futuristická centrální čtvrť s mrakodrapy a talířovitou budovou kulturního centra.
Řádek 49:
V současnosti se jedná v první řadě o průmyslové středisko. Na území města se nacházejí tři fungující černouhelné doly – ''[[Důl Jas-Mos|Jas-Mos]]'' (původní důl ''Jastrzębie'', zprovozněný 1962), ''[[Důl Borynia|Borynia]]'' (1971) a ''[[Důl Zofiówka|Zofiówka]]'' (1969) – organizačně spojeny v roce 2013 jako ''Důl Borynia-Zofiówka-Jastrzębie'', a také část důlních polí [[Důl Pniówek|dolu Pniówek]] (1974). Všechny patří společnosti [[Jastrzębska Spółka Węglowa|Jastrzębska Spółka Węglowa (Jastrzębská uhelná společnost)]], jednomu ze tří největších (vedle [[Kompania Węglowa|Kompanie Węglowé]] a [[Katowicki Holding Węglowy|Katovického uhelného holdingu]]) uhelných podniků v Polsku. Ve městě byly také vytvořeny subzóny Katovické [[speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]]. Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2016 6,5 %.
Jastrzębie-Zdrój jako součást [[Rybnický uhelný okruh|Rybníckého uhelného okruhu]] tvoří [[Souměstí|konurbaci]] s městy [[Rybnik|Rybník (Rybnik)]], [[Wodzisław Śląski|Vladislav (Wodzisław Śląski)]] a [[Żory|Žáry (Żory)]]. Pokračováním této konurbace na české straně
Západně od města probíhá [[Dálnice A1 (Polsko)|dálnice A1]] Sever–Jih, na niž navazuje česká [[
Přestože se město nachází na [[Prusko|pruské]] straně někdejší prusko-rakouské hranice, tedy mimo historické [[Těšínsko]], patří k [[Euroregion Těšínské Slezsko|Euroregionu Těšínské Slezsko]]. Partnerskými městy Jastrzębie jsou mj. [[Havířov]] a [[Karviná]].
Řádek 73:
<references/>
{{Autoritní data}}
{{Portály|Polsko|Slezsko}}
| |||