Koryčany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pořadí šablon |
m Robot přidal {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 33:
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku 1321, jako městečko jsou uváděny roku 1349. V letech 1358–1611 byly součástí panství hradu [[Cimburk (hrad, okres Kroměříž)|Cimburku]]. Krátce držela koryčanské panství Marie Regina Bertoletti z Bartenfeldu, od které je koupili [[Páni z Horky|Horečtí]]. Antonín Emerich Horecký však již roku 1742 panství prodal [[Karl Joseph von Gillern|Karlu Josefovi z Gillernu]]. Po Kristiánu z Gillernu je roku 1794 zdědila jeho dcera Marie Josefa.
V únoru 1796 ve Vídni římský císař [[František I. Rakouský|František II.]] udělil obci Koryčany právo pořádat čtyři výroční trhy: první v den po Novém roce, druhý v pondělí po neděli průvodní (první po Velikonocích), třetí v pondělí po sv. Trojici a čtvrtý v pondělí po sv. Vavřinci. Pergamen s panovnickou pečetí přivěšenou na hedvábné šňůře v dřevěném pouzdru.<ref>Okresní archiv Kroměříž</ref>
Roku 1846 koupil panství [[Salomon Mayer Rothschild]], ten je opět prodal Vilému Figdorovi a Heřmanu Wittgesteinovi. Po nich drželi panství roku 1863 hrabata Trautmandorf-Weinsberg, 1899 Ludvík Wittgenstein.
V roce 1856 německý podnikatel Michael Thonet v Koryčanech postavil továrnu na ohýbaný nábytek.
Na jaře roku 1907 bylo započato se stavbou dráhy, železniční trati z Nemotic do Koryčan. Až do roku 1980 byla využívána i pro osobní dopravu.
V roce 1927 bylo vybudováno koupaliště. Nádrž byla betonová 45 metrů na délku a 15 metrů na šířku o obsahu 7000 hl. Stavbu prováděl a dozoroval Okrašlovací spolek v Koryčanech. Kousek od koupaliště byla letní restaurace "Zdravá voda" s tanečním parketem. Byly tam pořádány občasné hudební koncerty a hrálo se i k tanci.Vedle restaurace byly dvě kuželny. U Zdravé vody byly vybudováno také několik dřevěných atrakcí pro děti, o které pečoval děda Elšíček (tak byl dětmi nazýván), pán s dlouhým vousek a dýmkou, bydlel v Tyršově ulici.
V roce 1932 vydal [[Okrašlovací spolek v Koryčanech]] vlastním nákladem malou knížečku KORYČANY. Obsahuje 61 stran, na nich 23 fotografií s popisem a vhodným textem k nim. Knížečka je zvláštího malého formátu. Obsahuje také ručně malovanou mapku okolí Koryčan, turistické značky s trasou a [[Zalesňovací a okrašlovací desatero]]. Ke konci knížečky je také 19 inzerátů tehdejších místních podnikatelů z různých oborů.
Řádek 49:
V roce 1953 se rozběhla výstavba vodárenské nádrže na řece Kyjovce asi 1 km od Koryčan. Vodní dílo bylo dokončeno v roce 1958 a do trvalého provozu bylo uvedeno v roce 1963.
Na žádost Rady MNV z 24. března 1966 byly Koryčany 1. ledna 1967 povýšeny na město. Slavnostní prohlášení obce městem se konalo 6. ledna 1967 na MěNV, na který se změnil z původního MNV.<ref>Kronika města Koryčany</ref>
V roce 1976 byly ke Koryčanům připojeny sousední obce [[Lískovec (Koryčany)|Lískovec]] a [[Jestřabice]].
Řádek 62:
== Kultura - hudba ==
=== Big-beatové skupiny ===
* 1967–1968 [[Meopius]] - Olin Berka, Jenda Šmehlík, Jaroslav Šmarhák, Laďa Vaculík, Pavel Hlavinka
* [[1967 v hudbě|1967]]–[[1968 v hudbě|1968]] [[Junior Hop]] - Miloš Bártek, Milan Galandr, Jarek Budík, Zdeněk Horenský
* [[1968 v hudbě|1968]]–[[1970 v hudbě|1970]] [[The Frees]] - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka, Jarek Mušálek. Zvukař Jarek Judas
* [[1970 v hudbě|1970]]–[[1973 v hudbě|1972]] [[Free Five]] - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka, Mirek Fridrich. Zvukař Jarek Judas, textař Zdeněk Horenský
* [[1972 v hudbě|1972]]–[[1974 v hudbě|1974]] Free Five (Oáza) - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Mirek Fridrich
* [[1972 v hudbě|1972]]–[[2016 v hudbě|2016]] [[Skupina Sekvence|Sekvence]] - Olin Berka, Jenda Šmehlík, František Koudelka, Milan Jurák, Slávek Machálek, Pavel Stuchlík
* [[1973 v hudbě|1973]]–1983 [[Oáza 2]] (Původní název Everest ´80) - Zdeněk Galandr, Mirek Maruška, Jiří Půček, Josef Řihák
* 198?–? [[SkupinaSaturejka|Saturejka]] - Milan Katolický, Pavel Havránek , Jarek Holásek, Jiří Povolný, zpěvačka Pavla Smetanová
* V roce [[2000 v hudbě|2000]] při koryčanské pouti v kulturním domě proběhlo společné vystoupení čtyř beatových skupin Free Five, Sekvence, Oáza 2 a Saturejka. Společné vystoupení opakováno v roce [[2002 v hudbě|2002]].
=== Další hudební soubory ===
* Dechový soubor [[Spojené uměleckoprůmyslové závody|UP závodu]], který vedl Miloš Nečas, později Jan Duchalík.
* Taneční orchestr UP závodu pod vedením Tomáše Koláčka, kde také hráli Milan Kučera, Alois Berka a další, vystupovala s nimi zpěvačka Helena Petruchová.
* Malý dechový soubor ''Kutalka'', který vedl Ladislav Pištělák.
* V letech [[1983 v hudbě|1983]]–[[1985 v hudbě|1985]] v Koryčanech působila hudební skupina taneční populární a lidové hudby ''Bohema'' ve složení Ladislav Luska, Jan Vaněk, Rostislav Škrabal, Drahomír Vrba, Ladislav Plaček, Miroslav Plaček a zpěvačka Irena Berková. Hrávala na plesech, zábavách, srazech a družebních večerech.
== Mládežnické organizace ==
Do roku 1968 místní Základní organizace [[Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]], 1968–1970 místní Základní organizace Juveny (svazu vesnické mládeže), v letech 1971–1989 místní Základní organizace jednotného [[Socialistický svaz mládeže|Socialistického svazu mládeže]].
Významnou událostí pro město bylo pořádání I. Krajského festivalu vesnické mládeže místní organizací ''[[Mládežnická organizace Juvena|Juveny]]'' ve dnech 17.–19. července 1970. Festival probíhal v úrovni sportovních soutěží, kulturních soutěží – přehlídka divadel malých forem, beatových skupin. Na festivalu byla masová účast mladých lidí z celého kraje, ať již jako soutěžících nebo jako diváků. Kazem na celé události byl pouze vytrvalý déšť, který částečně ovlivnil sportovní klání na stadionu. Jinak byl festival velmi úspěšnou a ve všech směrech kladně hodnocenou akcí. Přípravný výbor SSM se pokusil již vydávat festival za svůj, ale protože byl jen přípravným výborem a jelikož celostátní ustavující konference SSM byla až 19. listopadu 1970 na základě usnesení předsednictva [[Komunistická strana Československa|KSČ]] ze dne 17. listopadu 1970, byl tento festival jednoznačně akcí dosud existující a fungující Juveny.
Od roku 1997 působí v Koryčanech [[Www.shm.cz|Salesiánské hnutí mládeže]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Salesiánské hnutí mládeže|periodikum=www.shm.cz|url=http://www.shm.cz|datum přístupu=2016-09-18}}</ref>, které se věnuje práci s mládeží v duchu hesla "Mladí pro mladé". SHM Klub Koryčany pořádá každoroční mikulášské besídky, dětské dny či různé turnaje (stolní tenis, florbal). Z pravidelných krožků zejména nabízí dětem a mládeži florbal, stolní tenis či scholu (sbor).
== Obyvatelstvo ==
Řádek 163:
Rozvoj průmyslu je spojen s rozsáhlým polesím západně od Koryčan. Sklárna na říčce [[Kyjovka|Stupavě]] zde existovala již v 18. století. Sklárnu v Koryčanech si v roce 1818 od tamní vrchnosti baronů Münch-Bellinghausenů pronajal Izák Reich, po [[Strání]] a [[Staré Hutě|Staré Huti]] jako svojí v pořadí třetí sklárnu. V roce 1823 byly skelné hutě Reichem zmodernizovány. Sklárna však později zanikla.
V roce 1856 založil [[Michael Thonet]] v Koryčanech továrnu na ohýbaný nábytek. Před První světovou válkou měla továrna až 1500 zaměstnanců.
== Doprava ==
Koryčany leží na křižovatce regionálních a lokálních silnic vedoucích [[Středomoravské Karpaty|Středomoravskými Karpatami]], zejména silnice [[Silnice II/432|II/432]], [[Silnice II/429|II/429]] a III/43231. Od roku 1908 byla provozována nákladní doprava na [[železnice|železniční]] [[Železniční trať Nemotice–Koryčany|trati č. 345]] z [[Nemotice|Nemotic]] (odbočka z [[Vlárská dráha|Vlárské dráhy]]). V letech 1920–1932 a občas i později byla trať využívána i na osobní přepravu, a to až do roku 1980. Ve středu 31. května 1967 na trati naposledy jela parní lokomotiva, místními nazývaná Helenka. V 6,20 hodin ještě vyjela z Koryčan do [[Nemotice|Nemotic]] a zpět už byl vlak tažen motorovým vozem. Do 2. června zůstala Helenka pro případ potřeby stát na odstavné koleji.<ref>Kronika města Koryčany</ref>
Po roce 1990 se několikrát uvažovalo o zrušení trati, ale dodnes je příležitostně používána.
Řádek 177:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Koryčanech}}
* ''Farní [[Kostel svatého Vavřince (Koryčany)|kostel sv. Vavřince]]'' postavený před rokem 1350, dnešní podoba z 2. poloviny 17. století
* ''[[Zámek Koryčany]] a zámecký park'' – původně barokní zámek s rozsáhlým parkem postavený někdy po roce 1677. Po druhé světové válce od roku 1945 byl ve vlastnictví státu a dlouhá léta sloužil resortu školství. V roce 2013 byl prodán soukromému majiteli a již neslouží jako střední odborná škola. Veřejnosti není přístupný.
* ''[[Cimburk (hrad, okres Kroměříž)|Hrad Cimburk]]'' - zřícenina hradu v lese nad koryčanskou přehradou, od roku 1994 opravována a udržována spolkem Polypeje, hrad je pro veřejnost přístupný celoročně. Na hradě jsou vytvořeny prohlídkové trasy, konají se tam různé kulturní akce, koncerty, divadelní představení, šermířské turnaje, setkávání malých pivovarů a Cimburský košt vín.
* ''[[Židovský hřbitov v Koryčanech|Židovský hřbitov]]'' s nejstarším náhrobkem z roku 1674. Je zde přes 200 náhrobků.
* ''Kaple [[Svatý Florián|sv. Floriána]]'' z roku 1712
* ''Kašna na náměstí'' z let 1713–1714
Řádek 279:
{{Části české obce}}
{{Okres Kroměříž}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Koryčany| ]]
| |||