Joonas Kokkonen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
m Autoritní data; kosmetické úpravy |
||
Řádek 14:
== Hudební život ==
Narodil se v [[Iisalmi]], ale většinu života prožil ve městě [[Järvenpää]], které také získalo označení „Villa Kokkonen“. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil ve finské armádě.
Vystudoval univerzitu v [[Helsinky|Helsinkách]] a poté se na Sibeliově akademii učil kompozici. Později se stal hudebním pedagogem. Mezi jeho posluchače patřil také [[Aulis Sallinen]]. Vyjma skladatelství se aktivně účastnil finského kulturního života, v němž zastával několik funkcí, mezi jinými byl předsedou Společnosti finských skladatelů a Výboru koncertního centra. Po smrti [[Uuno Klami|Uuna Klamiho]] se stal členem [[Finská akademie věd|Finské akademie věd]].
Některé zdroje uvádějí jako den úmrtí 1. října 1996 (''New Grove Dictionary'', internetové stránky), další pak 2. října 1996 (internetové stránky, včetně Finského hudebního centra) a výjimečně také 20. října 1996 (''New Grove Dictionary of Opera'').
Období tvorby se dělí do tří období. První rané neoklasicistní trvalo mezi lety 1948 až 1958. Střední perioda, v níž uplatňoval dvanáctitónový styl, byla poměrně krátká v letech 1959 až 1966 a pozdní neoromantická éra tvorby s volným tónováním začala roku 1967 a pokračovala po zbytek jeho života.
Ve třetím období složil hudbu, která se prosadila v zahraničí. Řadí se k ní poslední dvě [[symfonie]] ''„...durch einen Spiegel“'' pro dvanáct smyčců, ''Requiem'' a opera z roku 1975 ''Poslední pokušení'' ({{Vjazyce|fi}} {{Cizojazyčně|fi|''Viimeiset kiusaukset''}}), která byla inspirovaná životem a smrtí finského buditele a kazatele [[Paavo Ruotsalainen|Paava Ruotsalainena]]. Do [[repertoár]]u ji v roce 1983 zařadila například newyorská [[Metropolitní opera]] a v sezóně 2004/2005 také pražské [[Národní divadlo]]<ref>{{ND titul|3282|Poslední pokušení}}</ref>.
Řádek 90:
<references />
{{Autoritní data}}
{{Portály|Finsko|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Kokkonen, Joonas}}
| |||