Burjatská autonomní sovětská socialistická republika: Porovnání verzí

| předvolba =

| časové pásmo =

 

 

Sovětská vláda byla v Burjatsku ustavena v únoru 1918, ale už v létě téhož roku byla svržena, protože oblast obsadila [[Japonsko|japonská armáda]]. Moci se chopil diktátor [[ataman]] [[Sejmonov]]. V létě roku 1919 bylo Burjatsko okupováno [[Armáda Spojených států amerických|americkými vojsky]], [[Rudá armáda]] území znovu obsadila v březnu 1920. Západ Burjatska byl připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětskému Rusku]], východ k [[Dálněvýchodní republika|Dálněvýchodní republice]]. Následující rok vznikl první burjatský samosprávný útvar - '''Burjatsko-mongolská autonomní oblast''' v rámci Dálněvýchodní republiky, v ruské části byl utvořen obdobný útvar '''Mongolsko-burjatská autonomní oblast''' v lednu 1922. V listopadu téhož roku se Dálněvýchodní republika připojila k RSFSR jako [[Dálněvýchodní oblast]], z obou dosavadních burjatských autonomních oblastí byla jejich spojením vytvořena '''Burjatsko-mongolská autonomní sovětská socialistická republika'''. Nařízením [[Nejvyšší sovět SSSR|Nejvyššího sovětu SSSR]] ze dne 7. července 1958 bylo z názvu vypuštěno slovo "mongolská". Po rozpadu Sovětského svazu se Burjatská autonomní sovětská socialistická republika transformovala na [[Burjatsko|Republiku Burjatsko]], která je subjektem [[Rusko|Ruské federace]].

 

Hlavními etniky Burjatské ASSR byli [[Rusové]] ''(1926 - 52%; 1989 - 69%)'' a [[Burjati]] ''(1926 - 43%; 1989 - 24%)''. V sovětských dobách do Burjatska přicházeli noví obyvatelé, především Rusové, ale i příslušníci jiných národů Sovětského svazu, z nichž nejpočetnější skupinu utvořili [[Ukrajinci]] ''(1989 - 2%)'' a [[Tataři]] ''(1989 - 1%)''. Roku 1930 měla autonomní republika 558 000 obyvatel, v roce 2010 měla Burjatská republika 970 000 obyvatel.