Verze z 31. 12. 2016, 21:23 editovat Karel61 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 064 editací →‎Železnice: upřesnění tratí vč. odkazů na nové články ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 1. 2017, 03:42 editovat zrušit editaci Karel61 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 064 editací odkazy, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 36: == Geografie == Oblast hraničí na západě se [[Slovensko\|Slovenskem]], na jihu s [[Maďarsko\|Maďarskem]] a [[Rumunsko\|Rumunskem]], na severu krátce s [[Polsko\|Polskem]] a na severovýchodě s [[Lvovská oblast\|Lvovskou]] a [[Ivanofrankivská oblast\|Ivanofrankivskou oblastí]]. Oblast se zvedá od [[Panonská pánev\|Panonské nížiny]] na jihozápadě k vrcholkům [[Karpaty\|Karpat]] na severovýchodě; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny [[Hoverla]] (2061 m). Nejvýznamnější řekou je [[Tisa]], která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). Další důležitější řeky – [[Uh]] (''Už''), [[Latorica]], [[Rika]], [[Tereblja]] a [[Teresva (řeka)\|Teresva]] – patří vesměs do jejího povodí. === Krajní body === Řádek 226: \|style="background:#FFF8DC;" align="right" \|5 046 \|- \|style="background:#FFF8DC;" \|''[[~~Kolčyno~~Kolčino]]'' \|style="background:#FFF8DC;" \|[[:uk:Кольчино\|Кольчино]] \|style="background:#FFF8DC;" \|[[:ru:Кольчино\|Кольчино]] Řádek 284: Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k [[Uhersko\|Uhrám]], kdy byly tratě směrovány od [[Budapešť\|Budapešti]]. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí propojeny přímo, ale značnou oklikou. Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná [[železniční trať Lvov – Stryj – Čop)]] ze [[Lvov]]a ([[Lvovská oblast]]) přes [[~~Volovecký~~Volovecké ~~průsmyk~~sedlo]] a [[Mukačevo]] do [[Čop]]u, která je součástí [[Panevropské koridory\|5. panevropského dopravního koridoru]]; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na [[Slovensko]] ([[Čierna nad Tisou]]) a do [[Maďarsko\|Maďarska]] ([[Záhony]]). [[Ukrzaliznycja\|Ukrajinské železnice]] zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do [[Moskva\|Moskvy]] a několika středoevropských měst<ref>[http://uz.gov.ua/index.php?m=services.transppl.ScheduleOra&f=ScheduleOra.Stan&T2=20115&lng=uk Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.]</ref> a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do [[Užhorod]]u (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes [[Perečín]] a [[Užocký průsmyk]] dále směrem na Lvov. Další osou je jednokolejová neelektrifikovaná [[železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou]], na kterou navazuje trať [[Královo nad Tisou]] – [[Chust]] – [[Teresva]] – [[Solotvina]] – [[Velký Bočkov]] (poslední není v provozu od r. 1995); úsek [[Teresva (obec)]] – [[Trebušany]] vede [[Peážní trať\|peáží]] přes rumunské [[Sighetu Marmației]], přičemž osobní i většinou nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v [[Solotvina\|Solotvině]], na druhé v Rachově; úsek [[Rachov]] – [[Jasiňa]] – [[Ivanofrankivská oblast]] je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z [[Královo nad Tisou\|Králova nad Tisou]] do [[Ďakovo\|Ďakova]] s hraničním přechodem do rumunského [[Halmeu]], z [[Baťovo\|Baťova]] do maďarského [[Eperjeske]], z Užhorodu do slovenských [[Maťovce\|Maťoviec]] (víz [[Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach]]), a úzkorozchodná trať v okolí [[Iršava\|Iršavy]]. Řádek 311: * městečko [[Jasiňa]] * vesnice [[Koločava]] * ~~polonina~~horský hřeben [[Krásná ~~(polonina)\|Krásná~~Polonina]] * vesnice [[Krásná (Podkarpatská Rus)\|Krásná]] * hora [[Kremenec (Bukovské vrchy)\|Kremenec]] (1222 m n. m.) Řádek 333: * město [[Rachov]] * ves [[Ruská Mokrá]] * vesnice [[Siněvir (~~vesnice~~obec)\|Siněvir]] * osada [[~~Synevyrska~~Siněvirská Poljana]] \| * [[Siněvir\|jezero Siněvir]]

Zakarpatská oblast: Porovnání verzí