Skalky skřítků: Porovnání verzí

| datum vyhlášení = [[20. listopad]]u [[1979]]<ref name="aop">{{Citace elektronické monografie|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=676|titul=NPP Skalky skřítků|vydavatel=AOPK ČR|datum přístupu=2010-12-03|jazyk=česky}}</ref>

| nadmořská výška = 420-545420–545<ref name="aop" />

'''Skalky skřítků''' jejsou [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]] v západní části [[Doupovské hory|Doupovských hor]] necelý kilometr vzdušnou čarou na východ od [[Dubina (Šemnice)|Dubiny]], části obce [[Šemnice]] v okrese [[Okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]].

Jedná se o geologické útvary -– dutiny – podlouhlého oválného tvaru s průměrem až 150 cmcentimetrů.<ref name="detizeme">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | vydavatel = Děti Země | titul = Zachraňme Doupovské hory! | url = http://www.detizeme.cz/doupov/sol.htm | datum přístupu = 2010-08-09}} </ref> Název skalky však není správný, protože se jedná o souvislou geologickou formaci.<ref name="detizeme"/> O vzniku dutin existují dvě teorie -. G. &nbsp;C. Laube se domníval (1912), že vznikly díky plynným erupcím v proudu lávy a dotvořeny byly vodní erozí.<ref name="vycichlo">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vyčichlo | jméno = Jarda | vydavatel = | titul = Památky a příroda Karlovarska » NPP Skalky skřítků | url = http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/npp-skalky-skritku/ | datum přístupu = 2010-08-09}} </ref> Proti tomu stojí teorie ze 30.třicátých let [[20. století]], která tvrdí, že vznik dutin má příčinu ve vyvětrání kmenů a větví, které tam byly uzavřeny během [[Sopečná erupce|sopečné erupce]]. - jeJe zde však nápadná pravidelnost výdutí a nedostatek důkazů o rostlinách na jejich místě.<ref name="vycichlo"/>

[[Soubor:Skalky skřítků 1.jpg|thumb|left|Malá jeskyně v oblasti]]

K místu se váže [[legenda]] o [[Skřítek (mytologie)|skřítcích]], kteří zde hlídali poklad a od lidí, se kterými zde spolužili, vyžadovali jen něco jídla.<ref name="detizeme"/> Jak šla doba, chamtiví sedláci dávali skřítkům stále méně, až se malí obyvatelé rozhodli místo opustit.<ref name="detizeme"/> Král skřítků požádal převozníka přes Ohři, zda by je mohl přepravit, což on celý den dělal a vysloužil si za to od krále zlato.<ref name="detizeme"/> Také mu nabídl, že může národ spatřit a být tak posledním, kdo jej zde uvidí.<ref name="detizeme"/> Převozníka zajímalo, kolik skřítků vlastně převezl a nabídku přijal - po povelu „Klobouky dolů!“ jich převozník spatřil tisíce, načež se skřítci rozešli ke Krušným horám a nikdo je zde již nespatřil.<ref name="detizeme"/>

<references />

* {{Commonscat|Skalky skřítků}}