{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
'''Lokomotiva řady 363''' (do roku [[1987]] řada '''ES 499.1''') je nejrozšířenější [[Československo|československá]] dvousystémová [[elektrická lokomotiva]], po rozdělení federace používaná v obou jejích nástupnických zemích. V češtiněobou zemích je pro ni používána [[Přezdívky českých a slovenských železničních vozidel|přezdívka]] „eso“<ref>Elektrický dvojsystémový rušeň radu 362 a radu 363 na stránkách [http://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2009110022 zeleznicne.info]</ref>. Rychlé tempo elektrifikace železničních tratí v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v sedmdesátých letech přineslo potřebu míst se stykem obou současně zaváděných [[Železniční napájecí soustava|proudových soustav]] – stejnosměrné 3 kV a střídavé 25 kV / 50 Hz. Po vzniku první tuzemské [[Vícesystémová lokomotiva|dvousystémové]] řady [[Lokomotiva 350|ES 499.0]] (nyní 350) s [[Odporová regulace výkonu|odporovou regulací výkonu]] určené pro mezistátní rychlíkovou dopravu proto byla roku [[1977]] objednána výroba prototypů univerzálních lokomotiv na oba [[Železniční napájecí soustava|napájecí systémy]] již s moderní [[Tyristorová regulace výkonu|tyristorovou pulzní regulací]]. První dva stroje vyjely z bran závodu v roce [[1980]] pod továrním označením '''Škoda 69E''' a o čtyři roky později došlo k zahájené sériové výroby. Do roku [[1990]] bylobyla celkem vyrobenovyrobena 181 lokomotivlokomotiva řady 363.
Lokomotivy řady 363 jsou koncipovány jako univerzální pro vozbu [[Osobní vlak|osobních]] i [[nákladní vlak|nákladních vlaků]]. Po oddělení nákladních divizí ([[ČD Cargo]] a [[Železničná spoločnosť Cargo Slovakia|ZSCS]]) byly zařazeny i do parku těchto společností a slouží tak na všech typech vlaků. Během více než tří desítek let provozu se staly předmětem mnoha rekonstrukcí a úprav s cílem prodloužení životnosti a zvýšení ekonomičnosti jejich provozu. Na větší části lokomotiv byly dodatečně provedeny změny, vedoucí ke zvýšení maximální rychlosti na 140 km/h a byly přeznačeny na řadu [[Lokomotiva 362|362]]. Od roku [[2011]] jsou provozovány i ve vratných soupravách s [[Řídicí vůz Bfhpvee295 ČD|řídicími vozy Bfhpvee295]].
== Vznik a vývoj ==
Řádek 82:
== Technický popis ==
Lokomotiva je klasického skříňového typu se dvěma stanovišti [[strojvedoucí]]ho na koncích hlavního rámučelech. Ve své době moderní hranatý design lokomotivní skříně je z větší části unifikovaný se souběžně vyvíjenými stroji řady [[Lokomotiva 131|131]] a byl tvořen ve spolupráci s průmyslovými výtvarníky.<ref name="sramek"></ref><ref name="prototypy"></ref> Prototypy se od sériových strojů zřetelně odlišujíodlišovaly absencí prolisů na bocích stanovišť (do konce r. 2016, jinouu optikou363.002, nyní 362.002 již prolisy jsou), starším typem pozičních světel a dalšími detaily. Pojezd tvoří dva dvounápravové [[Podvozek (železnice)|podvozky]], na nichž je rámlokomotivní skříň uložena prostřednictvím podvlečených příčníků. Přenos tažných sil se uloženděje pomocí otočných čepů.
ProudK jeodběru odebíránproudu pomocíslouží dvoudva [[Sběrač proudu|polopantografůpolopantografy]] na střeše lokomotivy. Regulace výkonu je [[Tyristorová regulace výkonu|tyristorová pulzní]] s řídící elektronikou s pokrokovými polovodičovými prvky (na svou dobu bylo toto řešení unikátem a evropskou špičkou).<ref name="sramek"></ref> Hlavními článkem soustavy jsou pulzní měniče v srdci lokomotivy, do nichž přichází zpracovaný proud od trakčního [[usměrňovač]]e. Samotné měniče pak obstarávají regulaci výkonu [[Tlapový motor|trakčních motorů]] (typ Al 4542 FiR), které jsou celkem čtyři (pro každé [[Železniční dvojkolí|dvojkolí]] jeden) a jsou uloženy v rámech [[Podvozek (železnice)|podvozků]]. Na jedné bočnici jsou rozsáhlé žaluzie, zajišťující chlazení celého pohonného soustrojí, na druhém boku lokomotivy se pak nacházínacházejí čtyři kulatá okna.
Řízení lokomotivy a regulace tažné síly jsou obstarávány pákovým kontrolérem, jež umožňuje jízdu jak v manuálním, tak automatickém režimu (s pomocí systému Automatické regulace rychlosti). Přesné zadání požadované rychlosti se realizuje klávesnicí na řídicím pultu.<ref name="sramek"></ref>