Lokomotiva 363: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Korektury, přeformulování
několik oprav, např. eso i na Slovensku
Řádek 41:
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
 
'''Lokomotiva řady 363''' (do roku [[1987]] řada '''ES 499.1''') je nejrozšířenější [[Československo|československá]] dvousystémová [[elektrická lokomotiva]], po rozdělení federace používaná v&nbsp;obou jejích nástupnických zemích. V&nbsp;češtiněobou zemích je pro ni používána [[Přezdívky českých a slovenských železničních vozidel|přezdívka]] „eso“<ref>Elektrický dvojsystémový rušeň radu 362 a radu 363 na stránkách [http://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2009110022 zeleznicne.info]</ref>. Rychlé tempo elektrifikace železničních tratí v&nbsp;[[Československá socialistická republika|ČSSR]] v&nbsp;sedmdesátých letech přineslo potřebu míst se stykem obou současně zaváděných [[Železniční napájecí soustava|proudových soustav]] – stejnosměrné 3&nbsp;kV a střídavé 25&nbsp;kV / 50&nbsp;Hz. Po vzniku první tuzemské [[Vícesystémová lokomotiva|dvousystémové]] řady [[Lokomotiva 350|ES 499.0]] (nyní 350) s&nbsp;[[Odporová regulace výkonu|odporovou regulací výkonu]] určené pro mezistátní rychlíkovou dopravu proto byla roku [[1977]] objednána výroba prototypů univerzálních lokomotiv na oba [[Železniční napájecí soustava|napájecí systémy]] již s&nbsp;moderní [[Tyristorová regulace výkonu|tyristorovou pulzní regulací]]. První dva stroje vyjely z&nbsp;bran závodu v&nbsp;roce [[1980]] pod továrním označením '''Škoda 69E''' a o&nbsp;čtyři roky později došlo k&nbsp;zahájené sériové výroby. Do roku [[1990]] bylobyla celkem vyrobenovyrobena 181&nbsp;lokomotivlokomotiva řady 363.
 
Lokomotivy řady 363 jsou koncipovány jako univerzální pro vozbu [[Osobní vlak|osobních]] i&nbsp;[[nákladní vlak|nákladních vlaků]]. Po oddělení nákladních divizí ([[ČD Cargo]] a [[Železničná spoločnosť Cargo Slovakia|ZSCS]]) byly zařazeny i&nbsp;do parku těchto společností a slouží tak na všech typech vlaků. Během více než tří desítek let provozu se staly předmětem mnoha rekonstrukcí a úprav s&nbsp;cílem prodloužení životnosti a zvýšení ekonomičnosti jejich provozu. Na větší části lokomotiv byly dodatečně provedeny změny, vedoucí ke zvýšení maximální rychlosti na 140&nbsp;km/h a byly přeznačeny na řadu [[Lokomotiva 362|362]]. Od roku [[2011]] jsou provozovány i&nbsp;ve vratných soupravách s&nbsp;[[Řídicí vůz Bfhpvee295 ČD|řídicími vozy Bfhpvee295]].
 
== Vznik a vývoj ==
Řádek 82:
 
== Technický popis ==
Lokomotiva je klasického skříňového typu se dvěma stanovišti [[strojvedoucí]]ho na koncích hlavního rámučelech. Ve své době moderní hranatý design lokomotivní skříně je z&nbsp;větší části unifikovaný se souběžně vyvíjenými stroji řady [[Lokomotiva 131|131]] a byl tvořen ve spolupráci s&nbsp;průmyslovými výtvarníky.<ref name="sramek"></ref><ref name="prototypy"></ref> Prototypy se od sériových strojů zřetelně odlišujíodlišovaly absencí prolisů na bocích stanovišť (do konce r. 2016, jinouu optikou363.002, nyní 362.002 již prolisy jsou), starším typem pozičních světel a dalšími detaily. Pojezd tvoří dva dvounápravové [[Podvozek (železnice)|podvozky]], na nichž je rámlokomotivní skříň uložena prostřednictvím podvlečených příčníků. Přenos tažných sil se uloženděje pomocí otočných čepů.
 
ProudK jeodběru odebíránproudu pomocíslouží dvoudva [[Sběrač proudu|polopantografůpolopantografy]] na střeše lokomotivy. Regulace výkonu je [[Tyristorová regulace výkonu|tyristorová pulzní]] s&nbsp;řídící elektronikou s&nbsp;pokrokovými polovodičovými prvky (na svou dobu bylo toto řešení unikátem a evropskou špičkou).<ref name="sramek"></ref> Hlavními článkem soustavy jsou pulzní měniče v&nbsp;srdci lokomotivy, do nichž přichází zpracovaný proud od trakčního [[usměrňovač]]e. Samotné měniče pak obstarávají regulaci výkonu [[Tlapový motor|trakčních motorů]] (typ Al&nbsp;4542&nbsp;FiR), které jsou celkem čtyři (pro každé [[Železniční dvojkolí|dvojkolí]] jeden) a jsou uloženy v&nbsp;rámech [[Podvozek (železnice)|podvozků]]. Na jedné bočnici jsou rozsáhlé žaluzie, zajišťující chlazení celého pohonného soustrojí, na druhém boku lokomotivy se pak nacházínacházejí čtyři kulatá okna.
 
Řízení lokomotivy a regulace tažné síly jsou obstarávány pákovým kontrolérem, jež umožňuje jízdu jak v&nbsp;manuálním, tak automatickém režimu (s&nbsp;pomocí systému Automatické regulace rychlosti). Přesné zadání požadované rychlosti se realizuje klávesnicí na řídicím pultu.<ref name="sramek"></ref>