Otevřít hlavní menu

Změny

poznámky
 
== Historie ==
Nejstarší písemná zmínka o Polici se datuje k roku 1020, kdy ji měl držet zprvu zámožný majitel, který se měl později oddávat loupežím a vykrádání kostelů, za což byl [[Konrád I. Brněnský|Konrádem]], knížetem [[Znojemský úděl|znojemského údělu]], uvězněn. Od roku 1037 měl snad v místě stát i klášter jeptišek, který byl za bratrovražedných bojů v [[Přemyslovci|knížecí rodině]] ke konci 11. st. vyloupen. Vypráví se, že se jeptišky zachránily útěkem podzemní chodbou do [[Bítov (hrad)|Bítova]].<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1052 se nacházela jistá ves ''Pulin'' mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými [[Přemyslovci|kníže Břetislav]] obdaroval kostel ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi/Alt Bunzlau]].<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479</ref> Podle historika [[Jiří Kacetl|Jiřího Kacetla]] tvořila Police v [[Raný středověk|raném středověku]] hospodářské zázemí [[Bítov (hrad)|bítovského hradu]] a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu.<ref group="pozn.">V roce (1343 je zmíněn Nebhlas von Policz, 1349 Filip, 1350-1360 bratři: farář ve [[Stonařov|Stonařově]] Heršík/Herso a Filip, 1358 Aleš/Alex, 1365 Twoch s chotí Eliškou, 1371 Anežka/Agnes v. Pullitz a její choť Wilhelm/Vilém v. Pullitz, 1381 Vilém a jeho 2. manželkachoť Doubrava<ref> (MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907</ref>), 1378 a 1385 Pešík/Peslin (bratr Agnes: MZD 1 Brno, 167/505) s manželkouchotí Kačnou, (Filipovou sestrou).<ref>Wolny, Gregor:1385 DieSmil Markgrafschaftz Mähren:Police Bd.(MZD Znainer1 KreisBrno, Herrschafts. Pullitz163/505, sč. 480182 a 183), 1380 Filipův syn Jan z Kostník a 1385 s chotí Dorotou (MZD 1 Brno 145/505).</ref>
 
Gotická tvrz je v roce 1371 zmiňována v držení vladyky Smila s chotí Kateřinou, který třetinu majetku přepsal na Viléma Babku, (starýkterý se oženil s Anežkou.<ref group="pozn.">Starý moravský rod Babků z [[Horní Meziříčko|Meziříčka]], Vilém z Police držel také [[Lechovice]] a [[Němčičky (okres Znojmo)|Němčičky]] (MZD 1 Brno, s. 167/505).</ref> a na tvrzi sídlil také Jan z [[Kostníky|Kostník/Gößling]] (erb srnčí hlavy) s ženou Dorotou. V roce 1386 zapsali část polického majetku Pelhřim z Police/Pilgrim v. Pullitz své choti Dorotě ze [[Slatina (okres Znojmo)|Slatiny]]/Dorothea v. Latein a Filip z Kostník taktéž své choti Dorotě. V roce 1390 je zmiňován další potomek vladyky z Kostník Jan, který se oženil se sestrou Pelhřima Dorotou. Polické majetky postupně odkoupil Adam z [[Bačkovice|Bačkovic]] (erb jeleních parohů). Jeho synové Jan a Hynek v 2. polovině 15. století započali s pozdně gotickou přestavbou tvrze a na přelomu 15. a 16. století sídlil na Polici Adamův stejnojmenný vnuk (Adam z Bačkovic), přísedící zemského soudu v Brně, který držel mimo Police a [[Bačkovice|Bačkovic]] také [[Jaroslavice|Jaroslavice/Joslowitz]] a [[Nový Hrádek (Lukov)|Nový Hrádek]].
Jeho synové Jan a Hynek v 2. polovině 15. století započali s pozdně gotickou přestavbou tvrze a na přelomu 15. a 16. století sídlil na Polici Adamův stejnojmenný vnuk (Adam z Bačkovic), přísedící zemského soudu v Brně, který držel mimo Police a [[Bačkovice|Bačkovic]] také [[Jaroslavice|Jaroslavice/Joslowitz]] a [[Nový Hrádek (Lukov)|Nový Hrádek]].
 
Jeho dcera Eva se provdala v roce 1522 za svého poručníka [[Vilém Kuna z Kunštátu starší|Viléma Kunu z Kunštátu]]. Roku 1524 prodali manželé „''Polici s tvrzí a půltuctem okolních vesnic''” panu Janovi Tavíkovskému z [[Tavíkovice|Tavíkovic]] (roku 1534 purkrabí znojemského markraběcího hradu). Jana z Tavíkovic a jeho manželku Kateřinu z Puchheimu připomínal do kamene vytesaný nápis s erby pánů z Tavíkovic a [[Raabs an der Thaya (hrad)|Puchheimu]] nad příjezdovou bránou (r. 1534). Po Janovi držel Polici Václav Tavíkovský (připomínán r. 1562 a r. 1568). Majetek zdědila jeho ovdovělá dcera Eva Tavíkovská z Tavíkovic ([[Valdštejnové|Valdštejnová]]), která v roce 1590 vše odkázala svému druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teufelovi z Guntersdorfu/Georg Christoph Teufel v. [[Guntersdorf]] († 1608).
Jiří Kryštof Teufel prodal tvrz, ves Polici i s obcemi patřícími k jeho panství Uršule Lorantové z Inky/Orsolya (Oršoja) Loránth de Inke, která byla druhou ženou Jana Čejky z [[Čejkové z Olbramovic|Olbramovic/Wolframitz]].<ref>Landtafel Brünn XXIX, 24, Gerichtliche Vorladungsbücher (Půhoň) Brunn XXXVI, 1, XXXVIII, 211, Hosák, s. 173</ref> Uršula pocházela z uherského rodu, který získal po šlechtickém rodu [[Nyáryovci|Nyáryovců]] z Bedegu/Nyáry család bedeghi přes sestru posledního majitele panství Jana Nyáryho a jejího manžela Mikuláše Loranta z Inky/Miklós Loránth de Inke bzenecké panství. Zároveň byla v přízni přes uherský rod [[Zay z Čemer|Zay von Csömör]]/Zay z Čemer s pány z Puchheimu (László Zay de Csömör a Felizitas von Puecheim).<ref>Majitelé bzeneckého panství na - [http://www.starybzenec.cz/majitele-panstvi/#zBedegu www.starybzenec.cz]</ref><ref>Genealogie rodu - [http://genealogy.euweb.cz/hung/zay1.html#LO Zay von Csömör]</ref><ref>Genealogie rodu - [http://genealogy.euweb.cz/hung/nyary1.html Nyáry de Bedegh]</ref> V roce 1625 zapsal polické panství jako dědictví své choti Elišce Zay z Čemer/Erzsébet Zay de Csömör uherský šlechtic Benedikt Palásthy z Kosihovic či Kesejova/Benedek Palásthy et Keszihócz, pán na [[Slavičín|Slavičíně]].
 
V roce 1633 přikoupil [[Berchtoldové z Uherčic|Jakub Berchtold]] ke svému [[Uherčice (zámek)|uherčickému panství]] také Polici, kterou Berchtoldové drželi až do roku 1821 (Matyáš Arnošt z Berchtoldu, 1678 František Karel hrabě Berchtold, hrabata František Antonín a 1720–1786 Adam Ignác Berchtold, dcera hraběnka Marie Vilemína, 1811 [[Buchlovice (zámek)|buchlovická větev]] rodu). Jakub Berchtold ještě tentýž rok rozšířil panství o [[Kostníky]] s cihelnou a [[Lovčovice]] od hraběte Václava Kořenského z [[Terešov (Hlubočany)|Terešova]]/Korzensky von Thereschau, v roce 1636 od Benedikta Palásthy o [[Kojetice (okres Třebíč)|Kojetice]], [[Hornice]], [[Dědice]] a [[Bačkovice]] a v roce 1693 k panství přibyly [[Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]] a [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]].<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren: Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 480</ref>
 
Polické panství sestávalo ze zámku, pivovaru, hospodářského dvora, ovčína, mlýnů, pily, ovocné zahrady a chmelnice, rybníků, vápenky a dalších obcí. Renesanční části zámku byly za Jakuba Berchtolda navýšeny o druhé patro, přibyly správní a hospodářské budovy s průjezdem. Na barokních úpravách se podílel italský barokní sochař a štukatér [[Baltazar Fontana|Baldassare Fontana]]. Nové dvoupatrové křídlo na jihu umožnilo lepší přístup do prostorných zahrad.<ref>Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 482</ref> Po Berchtoldech držel Polici hrabě August von Segur, francouzský emigrant v Uhrách (synové Julio a Artur hrabata Segur), který zámek prodal městu Znojmu. Max Springer koupil Polici v roce 1872, po něm Leopold hrabě [[Šternberkové|Šternberk]] v roce 1885 a nakonec Alfred [[Vraždové z Kunvaldu|Vražda z Kunvaldu]] v roce 1887.<ref>[http://www.obec-police.cz/historie-polickeho-panstvi/d-39674 Historie polického panství]</ref> Po odstoupení pohraničních území v roce 1938 Alfred Vražda z Kunvaldu optoval k [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátnímu]] občanství.<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1945 mu byl velkostatek Police na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován, což se také podepsalo na celkové devastaci obytných i hospodářských budov.<ref>Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: ''Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort.'' Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. ISBN 978-80-86974-12-5. Online zde: [http://www.znojmuz.cz/muzeum/publikace/hrady/Hrady%20Podyji%20slovem_Burgen%20Thayatals%20in%20Wort.pdf Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí]</ref>
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references />