Švihovští z Rýzmberka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
drobné úpravy a doplnění hesla, přidán obrázek do IB
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno = Švihovští z &nbsp;Rýzmberka<br /> (Riesenberg)
| znak = Svihov-erb.svg
| znak velikost = 100px200px
| popisek =
| země = České království
Řádek 18:
|}}
 
'''Švihovští z &nbsp;Rýzmberka''' (též ''z&nbsp;Rýznberka'', {{Vjazyce2|de|''Schwihau von Riesenberg''}}) byli starý český [[panský stav|panský]] rod, který pravděpodobně pocházel z rozrodu [[Drslavici|Drslaviců]], s nimiž má stejné erbovní znamení.
[[Soubor:Adam Manyoki Baroness Swihowska 1747.jpg|thumb|upright|Baronka Švihovská roz. Grundmannová, 1747]]
'''Švihovští z Rýzmberka''' ({{Vjazyce2|de|''Schwihau von Riesenberg''}}) byli starý český [[panský stav|panský]] rod, který pravděpodobně pocházel z rozrodu [[Drslavici|Drslaviců]], s nimiž má stejné erbovní znamení.
 
== Historie ==
[[Soubor:Adam Manyoki Baroness Swihowska 1747.jpg|thumb|upright|Baronka Švihovská roz. Grundmannová, 1747]]
Předek rodu, Břetislav, měl další dva bratry [[Černínové z Chudenic|Černína]] a [[Páni z Dolan|Drslava]]. Příslušníci rodu nejprve sídlili v &nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Zemský sudí Děpolt v &nbsp;letech [[1279]]–[[1282]] působil jako nejvyšší komorník, založil na [[Domažlice|Domažlicku]] nad městečkem [[Kdyně]] hrad [[Rýzmberk]]. Jeho synové se rozdělili do několika větví, Břetislav i nadále sídlil na Rýzmberku, Vilém získal hrad [[Skála (hrad)|Skálu]] a později i [[Švihov]], podle kterého odvozovali své jméno, a [[Chyše|Chyši]].
 
Ve 14. století patřili mezi přední zemské pány, vlastnili [[Švihov (hrad)|hrady Švihov]] a [[Rabí (hrad)|Rabí]], získali Bor, [[Přeštice]], [[Litice (hrad u Plzně)|Litici]] a [[Velhartice]]. Během [[Husitství|husitských válek]] podporovali [[římskokatolická církev|katolíky]], ale později konvertovali k &nbsp;[[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]].
 
[[Jan Švihovský]] v &nbsp;letech [[1413]]–[[1418]] dědičným rychtářem v &nbsp;[[Klatovy|Klatovech]] byl protivníkem husitů.
 
Vilém mladší se v &nbsp;roce [[1468]] stal [[nejvyšší zemský komorník|nejvyšším komorníkem]] a od krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] obdržel různé výsady a statky.
 
[[Půta Švihovský z &nbsp;Rýzmberka]] (†&nbsp;[[1504]]) v &nbsp;letech [[1479]]–[[1504]] vykonával post [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyššího zemského sudího]], patřil mezi horlivé katolíky a odmítal Jednotu bratrskou. Nechal postavit či přestavět Švihov, Rábí a další hrady, přikoupil [[Horažďovice]], [[Kašperk]], [[Roudnice|Roudnici]], [[Kozel (zámek)|Kozel]], [[Střela (hrad)|Střelu]], [[Nový Herštejn|Herštejn]], [[Čejkovy]] a [[Bezděkov (okres Klatovy)|Bezděkov]]. O &nbsp;jeho krutosti se dodnes vypráví legendy, podle nichž se jeho duch zjevuje hned na několika hradech, přičemž v &nbsp;okolí [[Prácheň (hrad)|prácheňského hradu]] nelibě nese, pokud jej někdo dost uctivě nepozdraví. Na Švihově neuctivost údajně trestá ohnivými důtkami. Na Rabí po něm dle pověsti zůstala díra ve stropě, kterou vypálil ďábel, když jej snášel do pekla, neboť Půta nechal zazdít tři chůvy.
 
Jeho syn Břetislav vykonával funkci dvorského hofmistra, bratr Jindřich působil jako [[nejvyšší kancléř]].
 
V &nbsp;16. století stále byli ve významných úřadech, avšak postupně jejich vliv upadal. V &nbsp;18. století vymřeli.
 
== Erb ==