Verze z 27. 12. 2016, 18:46 editovat 37.48.35.177 (diskuse) Úprava odstavce - odstranění archaismů, redukce nepodložených faktů značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 12. 2016, 12:23 editovat zrušit editaci Bořek Bartolšic (diskuse \| příspěvky) 15 editací m Malé ůpravy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 21: Zemřel v únoru [[1934]] po téměř ročním onemocnění v Bratislavě. Poslední rozloučení se konalo v [[Brno\|Brně]]. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která nesnesla osamění a rok po manželovi zvolila dobrovolnou smrt.[[Soubor:Alfred Justitz - Jákob s Leou, Ráchel a Zilpe s malým Josefem.jpg\|náhled\|Alfred Justitz - Jákob, Ráchel, Lea a Zilpe s malým Josefem ]] {{upravit - část\|neencyklopedické formulace, [[WP:ŽVV\|vlastní výzkum]], archaismy}} == Život okolo obrazu "Jákob, Ráchel, Lea a Zilpe s malým Josefem" == Za jeho života byl neustále kritizován, vzdal se němectví proti své minulosti v [[Deutsch-böhmischer Kunstlerbund]]. V čechách ho plnohodnotně nepřijali do spolku [[SVU Mánes]], ale následně se přidal k [[Svobodní zednáři\|svobodným zednářům]], kde se o něho i jeho ženu ([[Anna Justitzová\|Annu Justitzovou]]) postarají. Bral si vzor z malíře [[Josefa Israels\|Josefa Israelse]]. Byl bohatý, chtěl si postavit vilu v lukrativní pražské čtvrti avšak náhle zemřel. Alfred Justitz zbohatnul v [[Paříž\|Paříži]] a [[Berlín\|Berlíně]] mezi lety 1921 až 1924, kdy pracoval pro vznikající [[Moderní galerie\|Moderní galerii]] (zastupoval ji [[Karel Kramář\|Dr. Kramář]] v [[Československo\|Československu]]). Zde, jako akvizitor, si nejlepší díla mistrů moderní Paříže vybíral pro sebe. Hodně si bral inspiraci pro obrazy z jihočeské krajiny nebo ze ~~[[Ztracené židovské rody\|~~ztracených židovských rodů]]. Obraz “Jákob, Lea, Ráchel a Zilpe s malým Josefem“ namaloval na zakázku před [[První světová válka\|velkou válkou]] (ovlivněn [[Auguste Renoir\|Renoirem]]). ''"Kvalitní umělecké dílo přece nepotřebuje autorizovat",'' tvrdil o obrazu [[Václav Vilém Štech\|V. V. Štech]]. Naplno jej pak ovlivňují pařížští mistři po roce 1924. Nejvýstižněji ho charakterizoval kritik umění [[František Kovárna]], a zastal se ho taky malíř [[František Muzika]]. Následuje [[český kubismus]] a účast v [[Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)\|karlovarské výstavě malířů s německými kořeny v roce 1931]]. V roce 1934 zemřel a posléze jeho žena [[Anna Justitzová\|Anny]] (vzala si život). == Galerie ==

Alfréd Justitz: Porovnání verzí