Ravenna: Porovnání verzí

Odebráno 9 bajtů ,  před 4 lety
m
oprava překlepů: ňi → ni, 5.století → 5. století; kosmetické úpravy
m (oprava překlepů: ňi → ni, 5.století → 5. století; kosmetické úpravy)
 
== Historie ==
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[Julius Caesar|Caesar]] přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař [[Hadrián]] vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav ''Classis'' byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva [[Římské impérium|Římské říše]] (po [[Misenum|Misenu]]). Císař [[Honorius (císař)|Honorius]] si je v roce [[402]] zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v [[Milán]]ě. Po smrti císaře [[Constantius III.|Constantia III.]] roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra [[Galla Placidia]], která se o město velmi zasloužila.
 
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král [[Odoaker]] a východořímský císař Zeno pověřil [[Ostrogóti|ostrogótského]] krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]], aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce [[Belisar]]. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku [[784]] patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „[[Cisalpinská republika|Předalpské republice]]“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
 
== Město a pamětihodnosti ==
[[Soubor: Tomb of Theoderich the Great Ravenna.jpg|thumbnáhled|upright=1.0| Teodorichovo mauzoleum (520)]]
[[Soubor:Ravenna BW 1.JPG|thumbnáhled|upright=1.0|Sant´Apollinare in Classe]]
[[Soubor: San Vitale Ravenna.jpg|thumbnáhled|upright=1.0| San Vitale]]
[[Soubor: Privil classe.jpg|thumbnáhled|upright=1.0| Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)]]
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a [[Baptisterium|baptisteria]] s bohatou [[mozaika|mozaikovou]] výzdobou. Středem historického centra města je ''Piazza del Popolo'' s budovou radnice (''Palazzo Comunale'') ze 17. st. a s palácem ''Palazzo Veneziano'' rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na ''Piazza Duomo'', je ''katedrála (Duomo)'', dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a [[krypta]]. Vedle dómu stojí ''Neonovo baptisterium'' z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici ''Via C. Ricci'', respektive na nám. ''Piazza Francesco'', se nachází [[Klášter|klášterní]] kostel ''San Francesco'' s [[Románská architektura|románskou]] zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem ''San Vitale'' z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (''mauzoleum Gally Placidie'') z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic ''Via Roma'', je kostel ''Sant'Apolinare Nuovo'' z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je [[Barokní architektura|barokní]] kostel ''S. Maria in Porto'' vystavěný v letech 1553 až 1784.<ref>ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: ''Itálie''. Str. 565 - 572.</ref>
* '''Piazza del Popolo''', hlavní náměstí s radnicí
* '''Chrám San Vitale''' je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou [[kopule|kopulí]], dokončená roku [[548]]. V době [[byzantská říše|byzantské]] vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v [[presbyterium|presbyteriu]]. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v císařské falci v [[Cáchy|Cáchách]].
* '''Mauzoleum Gally Placidie''', kolem [[430]], s bohatou mozaikovou výzdobou.
* '''Dóm''' z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
* '''Neonovo baptisterium ortodoxních''', menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
* '''Baptisterium ariánů''', menší osmiboká kaple z konce 5. století.
* '''Arcibiskupská kaple San Andreas''' v prvním patře [[biskup]]ského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku [[500]]).
* '''San Apollinare Nuovo''', raně křesťanská trojlodní [[bazilika]] bez [[transept]]u, postavená Theodorichem Velikým kolem roku [[520]] pro [[ariánství|ariány]]. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z [[evangelium|evangelií]], procesní průvode [[Svatý|světců a světic]], směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
* '''Theodorichův palác''' - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského [[exarcha|exarchy]], strážnicí nebo kostelem.
* '''Santa Maria in Porto''', barokní kostel z 16. až 18. st.
* '''[[Theodorichovo mausoleum]]''' z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a [[monolit]]ickou střechou z jediného kusu [[Istrie (poloostrov)|istrijského]] [[vápenec|vápence]] o průměru 10&nbsp;m, který váží přes 300 tun.
* '''San Apollinare in Classe''' za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena [[549]], zvonice z konce [[10. století]]. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku [[1440]].
 
== Doprava ==
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 ([[E45]]) [[Rimini]] – [[Modena]]. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do BoloňiBoloni, [[Ferrara|Ferrary]], Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
 
== Průmysl ==
{{Clear}}
== Fotogalerie ==
<gallery mode=packed heights=130px>
Soubor: Ravenna Baptistry of Neon.jpg|Neonovo baptisterium
Soubor: SanVitale08.jpg|San Vitale, vnitřek
Soubor: Galla Placidia (Interno 1).jpg |Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
Soubor:San Francesco - Ravenna 2016.jpg|San Francesco
Soubor:Ravenna 023.JPG|Sant´Apollinare nuovo
Soubor: Ravenna-apollinarenuovo01.jpg|Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
</timeline>
== Osobnosti města ==
* [[Marobud]] (* [[35 př. n. l.]]/[[30 př. n. l.]] - [[37]]), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
* [[Petr Chrysolog]] (kolem [[380]] – [[451]]), arcibiskup, světec a učitel církve
* [[Valentinianus III.]] (* [[419]] - † [[455]]), západořímský císař
* [[Theodorich Veliký]] (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
* [[Svatý Romuald]] (* okolo [[951]] - † [[1027]]), světec
* [[Petr Damián]] (* asi [[1006]] - † [[1072]]), myslitel, mnich a světec
* [[Dante Alighieri]] ([[1265]] – [[1321]]), básník, prožil zde poslední léta [[exil]]u a byl zde pochován
* {{Commonscat|Ravenna}}
* [http://www.turismo.ravenna.it/ Turismus a kultura] {{It}} {{en}}
* [http://www.newadvent.org/cathen/12662b.htm Dějiny a popis Ravenny na ''Catholic Encyclopedia'':]
* [http://www.paradoxplace.com/Perspectives/Venice%20&%20N%20Italy/Ravenna/Ravenna%202003.htm Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace]
 
{{Provincie Ravenna}}
133 080

editací