Dialektologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: oprava skloňování jména |
+ sekce historie, rozšíření |
||
Řádek 9:
| strany = 142-144
| isbn = 978-1-4051-5296-9
| jazyk =
| vydání = 6
}}</ref> Dialektology zajímají [[Fonologie|fonologické]], [[Slovní zásoba|lexikální]] a [[Gramatika|gramatické]] jevy, jimiž se jednotlivé dialekty vzájemně odlišují. Zkoumají také zrod, kontakt, šíření a zánik dialektů. Mezi často diskutované koncepty patří [[diglosie]], [[dialektové kontinuum]] a [[pluricentrismus]].
Řádek 22:
| rok = 2014
| počet_stran = 367
| isbn = 978-0-631-22865-3
| jazyk =
}}</ref> Jednotlivé nářeční jevy byly zaznamenávány do map, které se souborně vydávaly v [[jazykový atlas|jazykových atlasech]].<ref name="crystal_2008" /> Takovým atlasem je například [[Český jazykový atlas]]. K zaznamenávání těchto jevů se často používají [[izoglosa|izoglosy]], tzn. čáry, které na mapě vymezují hranici mezi dvěma alternativními jazykovými formami. Jestliže se více izoglos sejde na jednom místě, lze hovořit o hranici mezi dialekty.<ref name="bell_2014" />
== Historie ==
Dialekty se zabýval například již [[Dante Alighieri]] ve své práci zvané ''De vulgari eloquentia'' („O řeči lidové“), ovšem autorem jedné z prvních významných prací novodobé dialektologie a nářečního zeměpisu byl až německý jazykovědec [[Georg Wenker]].<ref name="cerny_2008">{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
Řádek 37:
| strany = 176-190
| isbn = 978-80-7346-093-8
| jazyk =
| vydání = 2
}}</ref> Ten
Kromě obtíží se zpracováním obrovského množství dat, měla tradiční dialektologie i další úskalí. Dialektologové vyhledávali „typické mluvčí“ dialektů: zpravidla starší usedlé venkovské muže, a nezaznamenávali tak variaci napříč celými komunitami. Dalším problémem bylo to, že fonetická transkripce, která se často prováděla přímo v terénu, nemusela být vždy jednotná a přesná.<ref name="bell_2014" />
Významné změny přišly se vznikem sociolingvistiky v druhé polovině 20. století. Roku 1959 publikoval [[Charles Ferguson]] článek s názvem „Diglossia“, v němž popisuje situaci dvou vzdáleně příbuzných jazykových variet, z nichž každá plní jiné funkce.<ref name="bell_2014" /> Další významný milník přinesl americký jazykovědec [[William Labov]], který v 60. a 70. letech zkoumal mluvenou angličtinu v New Yorku. Nových zjištění a metod, jež přinesla sociolingvistika měst, potom využili [[J. K. Chambers]] a [[Peter Trudgill]] ve své učebnici ''Dialectology'', vydané roku 1980, a dali tak za vznik novému přístupu v dialektologii.<ref name="bell_2014" />
== Reference ==
| |||