Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Reference: www.eppi.cz
m úprava citace
Řádek 19:
[[Soubor:Olivín1b.jpg|thumb|Zrno olivínu v [[gabro|gabru]] pod [[zkřížené nikoly|zkříženými nikoly]].]]
 
'''Olivín''' (peridot) ([[Abraham Gottlob Werner|Werner]], 1789), chemický vzorec ([[Hořčík|Mg]],[[Železo|Fe]])<sub>2</sub><nowiki>[</nowiki>[[Křemík|Si]][[Kyslík|O]]<sub>4</sub><nowiki>]</nowiki> je kosočtverečný [[minerál]] s proměnlivým podílem [[hořčík]]u a [[železo|železa]] v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Právě [[železo]] způsobuje zelené zabarvení kamene. Perfekcionisté tvrdí, že dokonalý olivín by měl obsahovat méně než 15 % železa a že nesmí v jeho mřížce chybět stopové prvky niklu a chromu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Eppi|jméno=|titul=Drahokam Olivín (Peridot)|periodikum=www.eppi.cz|datum=|ročník=|číslo=|strany=|url=https://www.eppi.cz/napoveda/drahokamy/olivin-peridot|datum přístupu=2016-12-26}}</ref> Krajní členy izomorfní řady jsou [[forsterit]] – Mg<sub>2</sub><nowiki>[</nowiki>SiO<sub>4</sub><nowiki>]</nowiki> a [[fayalit]] – Fe<sub>2</sub><nowiki>[</nowiki>SiO<sub>4</sub><nowiki>]</nowiki>.
 
Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova [[oliva]] a zelený (v angličtině slovo ''green''), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název ''Topazos'' dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název ''peridot''.<ref name="kniha">{{Citace monografie
Řádek 32:
| strany = 78
| isbn = 80-85841-15-0
}}</ref> Označení ''peridot'' se odvozuje z arabského slova ''faridat'', které znamená drahokam.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Peridot History and Lore|periodikum=www.gia.edu|vydavatel=|url=https://www.gia.edu/peridot-history-lore|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-26}}</ref> Olivínu se přezdívá "smaragd křižáků".
 
== Vznik ==
Olivín vzniká krystalizací z [[magma]]tu s nízkým obsahem [[křemík]]u jako jsou [[Čedič|bazalty]] a nebo [[gabro|gabra]]. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických [[hornina|hornin]]. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá '''[[olivínovec]]''' ([[peridotit]]). Olivín se snadno přeměňuje v [[serpentin]] chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách.
 
Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně [[Rudé moře|Rudého moře]], kde dochází k roztahování [[oceánská kůra|oceánské kůry]] v oblasti [[rift]]u a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín.<ref name="kniha"/> Případně - jako například v Myanmaru - může dojít k deformaci hornin vytlačených ze zemského pláště a při pohybech zemské kůry se mohou stát součástí pohoří.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Peridot Description|periodikum=www.gia.edu|vydavatel=|url=https://www.gia.edu/peridot-description|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-26}}</ref>
 
Horníci nacházejí peridot v podobě nepravidelných pecek (oblé kusy horniny obsahující krystaly) v lávových proudech ve Spojených státech, Číně a Vietnamu. Velmi vzácně se objevují v podobě velkých krystalů, jež lemují žíly nebo kapsy u určitých typů ztuhlé roztavené horniny. Mezi zdroje takto vzniklých drahokamů patří Finsko, Pákistán, Myanmar a ostrov Zabargad.<ref name=":0" />