Štěnovice: Porovnání verzí

Podle archeologických nálezů doloženo u obce neolitické osídlení před 6 tisíci lety (šest kamenných sekyrek), osídlení 1000–500 před našim letopočtem (keramické střepy, pravěký hrob). Ojedinělé slovanské střepy z 9.–10. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1327]]. Štěnovický hrádek byl založen nejpozději na přelomu 12.–13. století (zbytek valu patrný dodnes u pily), jako opevněné místo na řezeňské cestě ze Starého Plzence (7 km SV), opuštěn začátkem 16.století za Štěnovských z Kadova. Nový hospodářský dvůr zmíněn v kupní smlouvě roku 1555. Novější

Nové panské sídlo postaveno za Arnošta Bernklaua ze Schönreuthu, plzeňského krajského hetmana, někdy mezi roky 1555 a 1564.Pravděpodobně „v okolí staré panské sýpky“ za vsí, dnes farní dům s kostelem sv. Prokopa .<ref>{{Citace monografie|příjmení=Rožmberský|jméno=Petr|příjmení2=|jméno2=|titul=Štěnovice hrad, tvrz a zámek|vydání=|vydavatel=ing.Petr Mikota|místo=Plzeň|rok=2003|počet stran=|strany=26|isbn=80-86596-31-1}}</ref> Na starší vznik fary odkazují nejen nálezy keramických střepů z posledních let, placení daně ze 3 komínů Adamem Hennigarem roku 1603, ale ipředevším popis patrové budovy z roku 1620...Zámeček ve Štěnovicích se nacházel mezi kopci na břehu malého rybníka, při jehož jedné straně byly domy poddaných a uprostřed velký dvůr (Pietro della Madre di Dio). Dne 11. října [[1620]], na který připadala neděle, nalezl bosý karmelitán [[Dominik à Jesu Maria]] při tažení ligistického vojska pod vedením bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]] proti českým stavům ve zpustošené kapli zdejší tvrze („palazzetto“ či „casale“), kterou měl v držení rytířský rod Hennigarů ze Seebergu, zohavený obraz ''Adorace Narozeného Krista''.<ref>{{Citace periodika

Nový barokní zámeček postaven roku 1723 AnnouMarií DorotouRozinou ze Schirndingu v někdejších Štěnovičkách na levém břehu Úhlavy.