Delikt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m odkazy
Řádek 1:
'''Delikt''' (z ''{{Jaz|la|delictum}}'' – porušení) je termín, kterým se v [[Kontinentální evropské právo|kontinentální právní tradici]] označuje jakékoli porušení [[Právo|práva]] nebo jím stanovené povinnosti. Je to škodlivé jednání subjektu proti společnosti v nejširším smyslu. V českém právním prostředí se však tento termín v obecném významu používá málo.<ref name="anna">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Richterová
| jméno = Anna
Řádek 18:
Právní delikty vymezené [[Trestní právo|trestním právem]] se klasifikují jako [[Trestný čin|trestné činy]], lehčí z nich jsou [[přečin]]y, závažnější [[zločin]]y, nejzávažnější pak ''zvlášť závažné zločiny'',<ref>§ 14 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> a kolektivně se označují slovem [[kriminalita]]. Jejich vyšetření, stíhání a potrestání je ve veřejném zájmu a mají je na starosti tzv. [[orgány činné v trestním řízení]].
 
Do [[správní právo|správního práva]] pak spadají méně závažná provinění, a to proto, že v České republice je neprojednávají [[soud]]y, ale zvláštní komise [[Obecní úřad|obecních úřadů]] nebo jiné státní orgány. Tyto [[správní delikt]]y lze dále rozdělit na [[Přestupek|přestupky]], protiprávní jednání fyzických osob, a [[Jiný správní delikt|jiné správní delikty]], protiprávní jednání firem.
 
== Občanský delikt v českém právu ==
V [[soukromé právo|soukromém právu]] je delikt druh porušení povinnosti, která nevznikla ze smlouvy, ale existovala ze [[zákon]]a (''obligationis ex delicto''). [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanský zákoník]] (účinný od 1. ledna 2014) pojednává takto vzniklé ''závazky z deliktu'' ve své 4. části (relativní majetková práva), v paragrafu 2894 a následujících. Občanskoprávní úprava je širší než úprava trestní, protože kromě újmy vzniklé porušením zákona zahrnuje i porušení [[smlouva|smlouvy]] nebo [[dobré mravy|dobrých mravů]]. O práva a povinnosti vzniklé z deliktu se stát nestará automaticky, jako je tomu např. u trestných činů, ale poškozený se svých práv domáhá sám podáním [[Žaloba|žaloby]] v [[Civilní proces|občanském soudním řízení]].
 
Porušením určité povinnosti, která je označena jako ''povinnost primární'', vzniká škůdci ''povinnost sekundární''. Z deliktu (''ex delicto'') tak vzniká [[závazek]], neboli povinnost nahradit [[poškozený|poškozenému]] újmu – způsobenou majetkovou škodu nebo jinou nemajetkovou [[újma|újmu]] (např. ublížení na zdraví nebo usmrcení, i co někdo pociťuje jako osobní neštěstí) – případněa uvéstto uvedením věci do původního stavu, případně poskytnutím [[zadostiučinění]].
 
Kromě právní úpravy náhrady majetkové i nemajetkové újmy občanský zákoník upravuje i zneužití a omezení [[hospodářská soutěž|hospodářské soutěže]], především ve formě tzv. [[nekalá soutěž|nekalé soutěže]] (§ 2972 a následující). Kromě občanského zákoníku vymezuje další delikty [[Zákoník práce (Česko, 2006)|zákoník práce]] nebo zákon o [[autorskéAutorský právozákon (Česko, 2000)|autorskémautorský právuzákon]].
 
Zcela odlišné je pojetí občanského deliktu v [[Angloamerické právo|angloamerickém právu]], které nemá systematickou úpravu, ale jednotlivé, systémově neprovázané skutkové podstaty, kterým se říká [[tort]].<ref name="anna" />