Verze z 25. 12. 2016, 15:10 editovat Tomáš Merta (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 917 editací m přidána Kategorie:Štrba za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 12. 2016, 16:33 editovat zrušit editaci Tomáš Merta (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 917 editací Provedeny úpravy infoboxu + úpravy v textu Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| typ = NPP \| název = Važecká jeskyně \| obrázek = Važecká jaskyňa 6.JPG \| popisek = Važecká jeskyně \| datum vyhlášení = ~~1972~~1968, 2010 \| vyhlásil = Slovenská národní rada, Ministerstvo kultury SSR ~~\| vyhlásil =~~ \| kód = 463 \| lokalita = ~~SSJ~~[[Važec]] \| výměra = ~~x ha~~ \| okres = Liptovský Mikuláš \| okres2 = Poprad \| poznámky = \| commons = Category:Važecká Cave \| loc-map = {{LocMap \|Slovensko \|position=right \|lat=49.055 \|long=19.971 \|float=center \|caption= \|label=Važecká jeskyně \|mark=Green pog.svg \|relief=1}} \| zeměpisná šířka = 49.055556 Řádek 19: '''Važecká jeskyně''' je [[krápníková jeskyně]] v [[Liptovská kotlina\|Liptovské kotlině]] u obce [[Važec]]. Nachází se v údolí [[Biely Váh\|Bílého Váhu]] na severním okraji [[Nízké Tatry\|Nízkých Tater]], na jihozápadním okraji obce Važec, ve výšce 748 m n. m. Jeskyni objevil ~~student~~a prozkoumal malíř a speleolog ~~Ondrej~~František ~~Húska~~Havránek roku [[1922]] a o šest let později již byla jeskyně provizorně zpřístupněná. Později jeskyňáři objevili další prostory v podzemí a roku [[1954]] byla zpřístupněná již definitivně. Celková délka jeskyně dosahuje 400 m, z čehož je zpřístupněných 230 m pohodlnou prohlídkovou trasou. V roku [[1968]] byla jeskyně vyhlášená za [[chráněný přírodní výtvor]]. Važecká jeskyně je vytvořená v zajímavém typu kotlinového krasu v šedomodrých [[vápenec\|vápencích]] středního [[trias]]u, které se střídají se světlými [[Dolomit (hornina)\|dolomity]]. Podzemní prostory vznikly v [[pleistocén]]u erozivní a korozivní činností vod Bílého Váhu, které vnikaly pod povrch tektonických puklin hlavně na vrstevnatých plochách vápenců. Proto mají prostory jeskyně tvar nízkých prostranných sálů, zčásti vyplněných říčními nánosy. Podzemní prostory zahrnují chodby, dómy a síně, které vznikaly na místech tektonických puklin a mnohé mají řítivý charakter. Prostory jeskyně zkrášluje pestrobarevná, sklovitě-modrá, modrobílá či voskově žlutá sintrová výplň. Ze stropu visí tenká brčka, [[stalaktit]]y, záclony, na podlaze se nacházejí tlustší [[stalagmit]]y a podlahové nátoky. Najdeme zde zátiší bohatě zdobená sintrovými nátoky a mladými krápníky různých tvarů a barev. Mezi nejpozoruhodnější patří 2m2 m vysoký a ~~80cm~~80 cm široký krápníkový sloup a Bílé záclony v Húskově síni, Korálové jezírko v Jezírkové síni, Galerie a Zbojnická komora. Jeskyně je do značné výšky vyplněná říčními usazeninami (Kostnice, Hliněná chodba, Kouzelná zahrádka), ve kterých se zachovaly kosti [[jeskynní medvěd\|jeskynního medvěda]] (Ursus speleus). Važecká jeskyně je staticko-dynamickým typem jeskyně s průměrnou teplotou 7,1 °C a vlhkostí 94 %. Z živočichů se zde vyskytuje [[vrápenec malý]] (Rhinolophus hipposideros), v sintrových jezírkách žije [[chvostoskok]] (Colembolla). == Chráněné území == Važecká jaskyňa je národní přírodní památka vspravována Správou ~~oblasti~~slovenských ~~SSJ~~jeskyň. Nachází se v [[okres Liptovský Mikuláš\|okrese Liptovský Mikuláš]] a [[okres Poprad\|okrese Poprad]] v [[Žilinský kraj\|Žilinském kraji]] a [[Prešovský kraj\|Prešovském kraji]]. Území bylo vyhlášeno ~~či novelizováno~~ v ~~letech~~roce ~~1972,~~1968 ~~2010~~anovelizováno nav ~~rozloze~~toce ~~x ha. Rozloha ochranného pásma byla stanovena na 87,3728 ha~~2010. == Externí odkazy == Řádek 47: [[Kategorie:Chráněná území v okrese Poprad]] [[Kategorie:Zpřístupněné jeskyně na Slovensku\|Važecká]] ~~[[Kategorie:Štrba]]~~

Važecká jeskyně: Porovnání verzí