Železniční trať Lvov – Stryj – Čop: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
historie - část
historie 2. úsek, odkazy na trati v IB
Řádek 25:
{{BS3||eABZrg|exSTRrf||}}
{{BS3||BHF||5|Sknyliv (Скнилів)||}}
{{BS3||BHF||11|ObroshyneObrošyne (Оброшине)||}}
{{BS3||ABZrf|||trať na [[Sambir]]}}
{{BS3||BHF||16|Hlynna-Navariya (Глинна-Наварія)||}}
{{BS3||HST||18|Pustomyty (Пустомити)||}}
{{BS3||WBRÜCKE2||||[[StawtschankaStavčanka]] (Ставчанка)|}}
{{BS3||HST||22|SemeniwkaSemenivka (Семенівка)||}}
{{BS3||BHF||26|Shchyrets' II (Щирець II)||}}
{{BS3||HST||28|Shchyrets' I (Щирець I)||}}
{{BS3||HST||32|Dmytre (Дмитре)||}}
{{BS3||HST||36|[[Čerkasy|Čerkasy-Lvovská]] (Черкаси-Львівські)||}}
{{BS3||HST||40|ZadorozhnayaZadorožnja (Задорожня)||}}
{{BS3||BHF||45|[[Mykolajiv (Mykolajivský rajón)|Mykolajiv]]||}}
{{BS3||STR|||(Миколаїв-Дністровський)||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||[[Dněstr]] (Дністер)|}}
{{BS3||BHF||52|PisochnaPisočna (Пісочна)||}}
{{BS3||ABZlf|||trať na [[Chodoriv]] (Ходорів)}}
{{BS3||BHF||59|Bil'cheBilče (Більче)|}}
{{BS3||HST||67|Uhers'koUhersko (Угерсько)|}}
{{BS3||ABZrf|||trať na [[Zagórz]] (Загір'я)}}
{{BS3||KRZu|||[[trať Stryj–Ternopil]]}}
Řádek 50:
{{BS3||ABZlf|||trať na [[Ivano-Frankivsk]](Івано-Франківськ)}}
{{BS3||ABZrg|||trať z [[Ivano-Frankivsk]]}}
{{BS3||BHF||84|KonyukhivKonjuchiv (Конюхів)|}}
{{BS3||HST||88|Hirne (Гірне)|}}
{{BS3||BHF||92|LyubyntsiLjubynci (Любинці)|}}
{{BS3||HST||95|NyzhnyaNyžna Stynava (Стинава-Нижня)|}}
{{BS3||HST||99|NyzhnjeNyžne Syn'ovydneSynovidne (Нижнє Синьовидне)|}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||[[Stryj (řeka)|Stryj]] (Стрий)|}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Opir (Опір)|}}
{{BS3||BHF||104|[[WerchnjeVerchne SynjowydneSynovidne]]||}}
{{BS3||STR|||(Верхнє Синьовидне)||}}
{{BS3||BHF||113|[[Skole]] (Сколе)|}}
Řádek 67:
{{BS3||WBRÜCKE2|||Opir}}
{{BS3||TUNNEL1|||tunel}}
{{BS3||BHF||129|TukhlyaTuchlja (Тухля)|}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||Opir}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||Opir}}
Řádek 83:
{{BS3||HST||160|1641 km (1641 км)}}
{{BS3||TUNNEL1|||tunel}}
{{BS3||BHF||163|SkatarskeSkotarske (Скотарське)|}}
{{BS3||HST||166|HuklyvyiHuklyvyj (Гукливий)|}}
{{BS3||BHF||170|[[Volovec (obec)|Volovec]] (Воловець)|}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||[[Viča]] (Теча)}}
{{BS3||HST||174|YablunivJabluniv (Яаблунів)|}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||Viča}}
{{BS3||BHF||179|Zan'ka (Занька)|}}
Řádek 96:
{{BS3||WBRÜCKE2|||Viča}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||Viča}}
{{BS3||BHF||188|Vovchyi[[Vovčij]] (Вовчий)|}}
{{BS3||WBRÜCKE2|||Viča}}
{{BS3||HST||192|[[Sasivka]] (Сасівка)|}}
{{BS3||HST||194|Nelipyno[[Nelipino]] (Неліпино)|}}
{{BS3||BHF||198|[[Svaljava]] (Свалява)|}}
{{BS|WBRÜCKE1|||[[Svaljavka]] (Свалявка)|}}
{{BS3||HST||203|Drachyno[[Dračino]] (Драчино)|}}
{{BS3||HST||205|[[Pasika]] (Пасіка)|}}
{{BS|WBRÜCKE|||[[Latorica]] (Латориця)}}
{{BS3||HST||208|Karpaty (Карпати)|}}
Řádek 111:
{{BS|WBRÜCKE1|||Latorica (Латориця)}}
{{BS3||BHF||225|'''[[Mukačevo]]'''|(Мукачеве)|}}
{{BS3||HST||227|PerevalochnayaPerevaločnaja baza|(Перевалочная база)|}}
{{BS|ABZrg|||manipulační kolej do Shenborn (Шенборн)}}
{{BS3||BHF||229|Klyucharky[[Ključarky]] (Ключарки)|}}
{{BS3||BHF||236|Strabychovo[[Strabičovo]] (Страбичово)|}}
{{BS|WBRÜCKE1|||}}
{{BS3||BHF||242|Barkasovo (Баркасово)|}}
Řádek 141:
== Historie ==
O výstavbě tratě bylo rozhodnuto velmi velmi brzy jako důležitém spojení mezi [[Uhersko|Uherskem]] a rakouskou [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemí]] [[Halič]]. Koncese na výstavbu byla vydána 22.&nbsp;října 1871.<ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18710004&seite=00000355</ref> Následujícího roku byla 17.&nbsp;února 1872 založena akciová společnost ''K.&nbsp;k.&nbsp;priv. Erzherzog Albrecht-Bahn'', která převzala výstavbu koncesované tratě. Výstavba prvního 73,5&nbsp;km dlouhého úseku ze Lvova do Stryje byla z důvodu rychlého postupu prací relativně jednoduché stavby dokončena 16.&nbsp;října 1873. Dále se předběžně nepokračovalo z důvodu nedostatku financí, když navíc přípojné tratě v Uhersku nebyly dosud postaveny.
 
Úsek Stryj – Beskyd dlouhý 79,3&nbsp;km s prodloužením do [[Mukačevo|Mukačeva]] byl pod vedením [[Císařsko-královské státní dráhy|Císařsko-královských státních drah]] dokončen 5.&nbsp;dubna 1887. Na hranici mezi Haličí a Uherskem byl přes horský hřeben [[Karpaty|Karpat]] proražen 1747&nbsp;m dlouhý [[tunel Beskyd]] ({{Vjazyce2|uk|Бескидський тунель}}).<ref>http://www.3-g.cz/uploaded/projekty-cz/Beskyd-CZ.pdf</ref> Celá trať měla normální rozchod 1435&nbsp;mm. Roku 1891 převzaly provoz definitivně Císařsko-královské státní dráhy.
 
== Galerie ==