Mikuláš Šubič Zrinský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Mikuláš Šubič Zrinský''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Nikola Šubić Zrinski'', [[maďarština|maďarsky]]: ''Zrínyi Miklós''; asi [[1508]] [[Zrin]] – [[7. září]] [[1566]] [[Szigetvár]]) byl [[Chorvatsko|chorvatský]] a [[Uhersko|uherský]] vojevůdce žijící v letech [[1508]]–[[1566]]. Jako mladík se účastnil bitvy o [[Vídeň]] (1529). Roku 1542 přispěl k záchraně [[císař]]ské armády u [[Pešť|Pešti]] a získal za to titul [[bán]]a. V roce 1543 se oženil s Katarinou Frankopan, s níž měl vícero dětí, včetně [[Juraj IV. Zrinský|Juraje IV. Zrinského]].
 
Porazil [[Turkové|Turky]] v několika bitvách (např. u [[Csíksomlyó|Somlyó]] a [[Babócsa|Babócsy]]). RokuV roce [[1561]] ovdověl a v roce [[1564]] se oženil s [[Eva z Rožmberka|Evou z Rožmberka]], sestrou [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]], která mu v jejich krátkém manželství porodila syna [[Jan Zrinský ze Serynu|Jana]] (kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem. Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu roku 1564), ale roku [[1566]] padl v bitvě o vodní hrad [[Szigetvár]]. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Stal se tím maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana ''Dějiny Chorvatů'' je pro něj užita přezdívka „nový [[Leónidás I.|Leonidas]]“.
 
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel [[Ivan Zajc]] (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu ''[[Mikuláš Šubič Zrinský (opera)|Mikuláš Šubič Zrinský]]'' (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.