Verze z 9. 12. 2016, 18:29 editovat Zaruba71 (diskuse \| příspěvky) 11 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 12. 2016, 17:22 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 200 editací m oprava syntaxe; úpravy obrázků Přejít na další porovnání →
Řádek 20: == Historie == === I.B === [[Soubor:Praha, Anděl, Vestibul metra Na Knížecí.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Vestibul stanice [[Anděl (stanice metra)\|Anděl]] (do roku [[1990]] Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující [[metro v Moskvě]]]] Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce [[1979]], otevřen byl [[2. listopad]]u [[1985]]. Tento úsek obsahuje sedm stanic od [[Smíchovské nádraží (stanice metra)\|Smíchovského nádraží]] po [[Florenc (stanice metra)\|Florenc]], délka úseku je 4,9 km. Vzhledem k složitému [[geologie\|geologickému]] podloží byl náročný na výstavbu (okolí [[Můstek (stanice metra)\|Můstku]] a úsek [[Anděl (stanice metra)\|Anděl]]–[[Karlovo náměstí (stanice metra)\|Karlovo náměstí]], který podchází [[Vltava\|Vltavu]]). Řádek 26: === III.B === [[Soubor:Praha, Smíchovské nádraží, metro.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985]] Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen [[26. říjen\|26. října]] [[1988]]. Nachází se na něm 3 stanice - [[Radlická (stanice metra)\|Radlická]], [[Jinonice (stanice metra)\|Jinonice]] (dříve Švermova) a [[Nové Butovice (stanice metra)\|Nové Butovice]] (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno [[sídliště]], které se ale po pádu socialismu nevystavělo. === II.B === [[Soubor:Praha - Českomoravská IV.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována ''Antonína Zápotockého'')]] Dne [[22. listopad]]u [[1990]] byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku ''Zápotockého'' a ''Hakenova''). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu socialismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při [[Povodeň v Česku (2002)\|povodních v srpnu 2002]]. === V.B === [[Soubor:Praha Stodůlky most metro 3.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Tubus metra překračující Nepomucký rybník ve [[Stodůlky\|Stodůlkách]]]] Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic - Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, délka 5,1 km + [[Depo Zličín]]), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen [[11. listopad]]u [[1994]]. === IV.B === [[Soubor:Praha - Rajská Zahrada I.jpg\|~~left~~vlevo\|~~thumb~~náhled\|Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou]] Poslední část IV.B, se zprovoznila [[8. listopad]]u [[1998]], má 6,3 km a vede z [[Českomoravská (stanice metra)\|Českomoravské]] na [[Černý Most (stanice metra)\|Černý Most]]. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce [[1998]] však zůstávaly nedostavěny stanice [[Hloubětín (stanice metra)\|Hloubětín]] a [[Kolbenova (stanice metra)\|Kolbenova]], které byly otevřeny až v letech [[1999]], resp. [[2001]]. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy [[Koruna česká\|Kč]]. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora [[Martin Bursík]] začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora [[Jan Koukal (politik)\|Koukala]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Smržová Řádek 69: === Stanice Černý Most === [[Soubor:Prague metro Cerny Most station 01.JPG\|~~thumb~~náhled\|Stanice Černý Most\|žádné]]Stanice je povrchová, jelikož trať je do ní vedena nadzemním tubusem. Stanice má boční nástupiště která jsou spojena nadchodem. Za stanicí je možno v odstavných kolejích provádět jednoduché opravy vlaků. Stanice je obložena bílými dlaždicemi. Stanice nemá vestibuly, odjezdové nástupiště přiléhá k výstupní hraně autobusového terminálu, příjezdové nástupiště navazuje na jižní straně stanice na soustavu schodišť ke dvěma odjezdových hran autobusového stanoviště umístěného o úroveň níže a lávek směřujících do sídliště a k obchodnímu centru CČM. Pravá odjezdová hrana (blíže stanici metra) je určena pro dálkovou dopravu převážně do severovýchodních Čech a pro neintegrovanou příměstskou dopravu, levá hrana slouží městským a příměstským linkám Pražské integrované dopravy a speciálním městským linkám k obchodním centrům (dříve k CČM, později k OD IKEA). === Stanice Rajská Zahrada === [[Soubor:Praha rajska zahrada 6.jpg\|~~thumb~~náhled\|Stanice Rajská Zahrada\|žádné]]Rajská zahrada je atypická stanice. Není ražená či hloubená, nýbrž povrchová. Jednotlivé koleje jsou umístěny nad sebou, směrem do sídliště je velká prosklená a klenutá stěna. Celá stavba má pak tvar válce zasazeného jednou polovinou šikmo do země. Kostra konstrukce této stanice je v tmavomodré barvě. Architekty stanice jsou Ing. arch. Patrik Kotas a Ing. Jaroslav Kácovský. Rajská zahrada byla díky svému unikátnímu architektonickému ztvárnění vyhlášena stavbou roku 1999. Mezi ní a stanicí Černý Most je dlouhý tubus, který je zároveň přístupný z vrchu pro pěší. Návazná doprava jsou autobusy v Cíglerově ulici. === Stanice Hloubětín === Řádek 84: === Stanice Vysočanská === [[Soubor:Prague metro Vysocanska station 01.JPG\|žádné\|náhled\|Stanice Vysočanská]] Vysočanská je ražená trojlodní stanice [[Stanice metra pražského typu\|pražského typu]] se zkrácenou délkou střední lodi. Nástupiště je 31 m hluboko. Má dva výstupy; první je východní, který je po [[Eskalátorový tunel\|eskalátorovém tunelu]] s tříramennými [[Eskalátor\|eskalátory]] vyveden do podpovrchového mělko založeného vestibulu s výstupy k autobusovým stanovištím. Druhý je západní, který vychází z druhého konce střední lodě a po několika metrech se lomí – navazující eskalátorový tunel vede kolmo k ose stanice a ústí v povrchovém [[Vestibul\|vestibulu]] u ulice [[Sokolovská (ulice v Praze)\|Sokolovská]] ~~<nowiki/>~~a sídla DP, kde je návaznost na [[Tramvajová doprava v Praze\|tramvajovou dopravu]]. Tento druhý výstup byl otevřen dodatečně ([[28. červen\|28. června]] [[2000]]), vzhledem k tomu, že na celou stavbu IV. B chyběl dostatek finančních prostředků. === Stanice Českomoravská === Řádek 123: === Stanice Národní třída === [[Soubor:Národní třída, stanice metra (01).jpg\|žádné\|náhled\|Stanice Národní třída (po rekonstrukci) ]] Národní třída je ražená, pilířová, trojlodní stanice se zkrácenou střední lodí směrem na jih (délka 65 m), a prodlouženou směrem na sever jako přestupová chodba (délka 69 m) . Tříramenný eskalátor vede do podzemního vestibulu, který přímo navazuje na OC Quadrio. Dále pak další tři eskalátoru na nároží Spálené a Purkyňovy.

B (linka metra v Praze): Porovnání verzí