Jan Axamit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava syntaxe
Řádek 17:
== Život ==
 
Překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v ''Osvětě''. Vynikl jako archeolog. Pracoval v Prehistorickém odboru SPSČa, za [[První světová válka|I. světové války]] krátce vedl pravěké oddělení [[Národní muzeum|Národního muzemuzea]]<nowiki/>a. Od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Spolupracoval se Státním archeologickým ústavem v Praze na výzkumech jeskyní Českého krasu. Jeho badatelská činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména [[Tetín (okres Beroun)|Tetín]], [[Kazín]], [[Libušín]], Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, [[Levý Hradec]], hradiště u Klukovic, [[Oppidum Závist|Závist]]. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium [[Eneolit na území Česka|eneolitu]]. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem [[Řivnáčská kultura|řivnáčské kultury]] a vypracoval její obsah. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách,vztahy mezi dobou římskou a hradištní.
 
Největší vykopávkou Axamitovou byl Tetín, kde s dělníky vlastními penězi placenými získával celé nálezy a pečlivě zjišťoval vrstvy přesně podle kultur. Pojednání o bádenské kultuře zůstalo jen torzem práce, která měla shrnout jeho pojetí českého eneolitu. Jeho sbírka připadla v roce 1935 Národnímu muzeu.