'''Háfiz al-Asad''' ({{vjazyce|ar}}: حافظ الأسد, ‎[[6. říjen|6. října]] [[1930]], [[Kardava]] – [[10. červen|10. června]] [[2000]], [[Damašek]]) byl [[Sýrie|syrský]] státník, [[politik]] a [[generál]], který zastával od března [[1971]] až do své smrti v červnu 2000 post [[prezident Sýrie|syrského prezidenta]]. Předtím byl v letech 1970 až 1971 [[premiér Sýrie|syrským premiérem]] a v letech 1966 až 1972 syrským ministrem obrany. Jeho vláda ukončila období rozporů a dílčích převratů uvnitřv totalitníhoSýrii režimuovládané stranystranou BAAS[[Baas]], která vládla Sýrii od převratu v roce [[1963]]. Asadovi se podařilo soustředit ve svých rukou veškerou moc a dosadit do vedení státu elitu, vedenou jeho příbuznými a především příslušníky menšinové [[Alavité (sekta)|aláwítskéalavitské]] komunitysekty. Za jeho vlády vznikl v Sýrii [[kult osobnosti]] prezidenta, symbolizovaný všudypřítomnými obrazy a sochami. Po jeho skonu ho ve funkci prezidenta vystřídal syn [[Bašár al-Asad]].
S obdobím vlády Háfize al-Asada je spojena kontroverzní historická událost, tzv. '''[[masakr v Hamá''']] roku [[1982]]. Sekulární režim Asadovy strany BAASBaas čelil na přelomu 70. a 80. let opozici ze strany organizace [[Muslimské bratrstvo|Muslimského bratrstva]]. Útoky bratrstvaBratrstva na vládní jednotky a povstání proti Asadovi ve městě Hamá vedly k masivní odvetě ze strany režimuvlády, kterýkterá do Hamá vyslal několik tisíc vojáků. Několikatýdenní boje pak zničily nejen velkou část města, ale také si vyžádaly mezi 10 000 až 25 000 obětí (zdroje uvádějící počet zabitých se velmi liší). Zemřelo také na tisíc syrských vojáků. Další kontroverzní akcí Asadova režimu byla také vojenská účast Sýrie v [[Libanonská občanská válka|občanské válce v Libanonu]] a následné vybudování zahraničněpolitické aliance s libanonským šíitským hnutím [[Hizballáh]], potažmo s islamistickým režimem v Íránu[[Írán]]u.
