Pavlovské vrchy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
různé menší doplnění a změny formulací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
| rozloha =
| střední výška =
| nadřazená jednotka = [[Mikulovská vrchovina]], [[Jihomoravské Karpaty]], [[Vnější Západní Karpaty]], [[Západní Karpaty]], [[Karpaty]]
| sousední jednotky = [[Milovická pahorkatina]]
| podřazené jednotky =
Řádek 16:
| zeměpisná délka = 16.6525
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{flagicon|
| hornina = [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí =
}}'''Pavlovské vrchy''' (hovorově '''Pálava''',
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v [[Mezozoikum|druhohorním]] moři a posléze byl vyzvednut do výše
Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci [[mamut]]ů, hradiště, především v [[Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí [[středověk]]é [[hrad]]ní zříceniny ([[Děvičky]] a [[Sirotčí hrádek]]), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické [[město]] [[Mikulov]].
Řádek 28:
== Geomorfologie ==
Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části [[Karpaty|Karpat]] a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):
* masiv [[Děvín (549 m)|Děvín]], na jehož
* sedlo Soutěska,
* masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy [[Obora (483 m)|Obora]] (483 m) se zříceninou [[Nový hrad (Horní Věstonice)|Nového hradu]] a [[Pálava (461 m)|Pálava]]
* [[Stolová hora (458 m)|Stolová hora]] (459 m), na
* vápencové výchozy [[Kočičí skála]] (362 m) a [[Kočičí kámen]] (352 m)
* [[Turold]]
* [[Svatý kopeček u Mikulova|Svatý kopeček]] (363 m) východně nad Mikulovem, [[poutní místo]]
* [[Šibeničník]], nízký vrch (238 m) v pohraničním úvalu mezi Českem a Rakouskem
Pavlovské vrchy jsou součástí [[Vnější Západní Karpaty|Vnějších Západních Karpat]]. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě [[Ždánický les]] a na jihu (v Rakousku) tzv. ''Dolnorakouské pásmo ostrovních hor'', resp. [[Weinviertler Hügelland|Weinviertelská pahorkatina]]. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.<ref>{{Citace periodika|titul=Jihomoravské Karpaty|periodikum=Moravské-Karpaty.cz|datum=2014-03-27|jazyk=cs-CZ|url=http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/geomorfologie/jihomoravske-karpaty/|datum přístupu=2016-12-22}}</ref><gallery>
Soubor:Pálava, norr.jpg|Masiv Děvína z východní strany, v popředí Pavlov
Soubor:Skály na vrcholu děvína.JPG|Vápencová bradla na západním úbočí Děvína
Soubor:Pavlovské vrchy, Děvín.jpg|Pohled na Děvín ze Stolové hory, vpravo v popředí Sirotčí hrádek a v pozadí Děvičky
Soubor:Pálava, Martinka.jpg|Skalní útvar Martinka v úbočí masivu Kotel
</gallery>
== Reference ==
== Odkazy ==
|