Miroslav Mráz: Porovnání verzí

Nejvýznamnější a veřejnosti dosud nejznámější část jeho díla tvoří kratičké, asi minutové, silně prokomunistické rozhlasové [[fejeton]]y, které rozhlas vysílal každodenně v letech [[1969]]–[[1970]], které byly ohlašovány jménem Xaver. Jejich charakter odpovídal spíše stalinistickému období než sedmdesátým letům, kdy již takto tupé, bezohledné útoky vůči [[emigrace|emigraci]] a západnímu světu působily spíše směšně. Do povědomí veřejnosti přešly jako [[mem (informace)|mem]], nápisy „''[[Servít je vůl]]''“ nahradily na některých místech nápisy typu „''Servíte promiň, vůl je Xaver''“. Komunistické vedení rozhlasu si uvědomilo, že jeho agitační pořady na veřejnost působí spíše směšně a proto pořad nejen stáhlo z vysílání, ale i fyzicky zničilo většinu nahrávek. Z asi čtyř set pořadů se díky nahrávkám posluchačů dochovaly jen čtyři.

Za svého života publikoval jen jediný [[román]], poloautobiografickou dělnickou baladu ''Jen hrobař zaplakal'' ([[1974]] a znovu [[2001]]). Tento román se setkal s relativním úspěchem, byl dokonce přeložen do [[maďarština|maďarštiny]] (''Csak a sírásó könnyezte meg''). Údajně měl také v rukopise několik dalších rozhlasových i prozaických textů, ty ale nikdy nepublikoval. Tvořil také dramatická pásma pro vojenské umělecké soubory a socialisticko-realistické divadelní hry (hrála se jediná: ''Myši a hvězdy'').