Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Infobox spisovatel
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 4:
 
== Život ==
Narodil se v [[Polsko|Polsku]] na Paprocké Vůli v šlechtické rodině. Studoval univerzitu v [[Krakov]]ě a roku [[1577]] se účastnil bitvy o [[Gdaňsk]]. Jeho osobní život nebyl šťastný, měl o mnoho let starší bohatou manželku Jadwigu Kosobudzkou (zemřela [[1572]]), která jej týrala.<ref>[http://books.google.pl/books?id=9n_bfZthkvEC&pg=PA5&dq=paprocki+bartosz&lr=&hl=en&sig=CKkuD5in9kH-mrHWxkz42zFyndE#PPA6,M1 Women in Early Modern Polish Society]</ref> Manželství bylo bezdětné. V sedmdesátých létech 16. stol. se jako katolík stal členem strany, která podporovala kandidaturu [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána Habsburského]] na polský trůn, ale po porážce [[Maxmilián III. Habsburský|Maxmiliána III.]] roku [[1588]] byl Paprocký nucen uprchnout z Polska na [[Morava|Moravu]].
 
Na Moravě a v [[Čechy|Čechách]] zůstal přes 22 let, naučil se dobře česky a získal i český [[inkolát]]. V letech 1579–1598 pobýval v [[Kroměříž]]i. Mimo jiné zde napsal i své ''Zrcadlo markrabství moravského'' (1593), ve kterém najdeme rytinu [[Jan Willenberg| Jana Willenberga]] zachycující nejstarší pohled na Kroměříž.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fic | jméno = Igor | odkaz na autora =
| titul = Kroměříž literární | vydání = 1 | vydavatel = Muzeum Kroměřížska | místo = Kroměříž | rok = 2000 | počet stran = 163 | isbn = 80-859450-22-3}}</ref> Díky podpoře nejprve olomouckého biskupa [[Stanislav II. Pavlovský|Stanislava Pavlovského]] a pak [[Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka]] napsal řadu knih o genealogii a heraldice, ale také překládal polské básně a psal i vlastní, zejména náboženské. Byl přítelem známého polského alchymisty [[Michal Sendivoj ze Skorska|Michala Sendivoje]].<ref>[http://books.google.pl/books?id=7hHqfdluhRgC&pg=PA169&dq=paprocki+bartosz&lr=&hl=en&sig=LYQyNQqDC9rorB6Qlcz7Qju7Qnk#PPA169,M1 The Rosicrucian Enlightenment Revisited]</ref> Roku 1610 se vrátil do Polska, kde ve Lvově 27.&nbsp;prosince 1614 zemřel a je tam pohřben.
 
Historický význam jeho děl, zejména ''Zrcadla markrabství moravského'' (1593) a ''Diadochu'' (1602), obšírné kroniky českých knížat, králů, šlechty i měst, je značný i přes nekritičnost, kterou trpí. Jsou to díla dosud pozoruhodná nejen pro genealoga, ale zejména pro historika, který hledá prameny k českým a polským (také uherským a rakouským) dějinám v 2. polovici 16.&nbsp;století. Jeho básně nejsou bez významu ani pro vývoj básnické polské literatury.<ref>{{Otto|heslo=Paprocký}}</ref>
Řádek 63:
* {{Wikicitáty|osoba=Bartoloměj Paprocký}}
* {{NK ČR|jk01091738}}
 
{{Autoritní data}}
 
{{DEFAULTSORT:Paprocký, Bartoloměj}}