Rudolf Hruska: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy pomocí AWB
Edit po přesunu
Řádek 5:
Po ukončení studia na [[Technische Universität Wien|Technické univerzitě]] ve [[Vídeň|Vídni]] v roce [[1935]] pracoval tři roky ve firmě [[Magirus]] v [[Ulm]]u. Poté nastoupil u [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porsche]] ve [[Stuttgart]]u, zde se podílel na vývoji vozu [[Volkswagen Brouk|KdF]] (1939) a tanku [[Tiger|Tiger I]] (1943).
 
Po [[druhá světová váka|válce]] založil v [[Itálie|italském]] [[Merano|Meranu]] s [[Carlo Abarth|Carlem Abarthem]] obchodní zastoupení firmy [[Porsche]] s názvem ''Compagnia Industriale Sportiva Italia'', hlavním podílníkem byl [[Piero Dusio]]. V roce 1946 firma změnila název na [[Cisitalia]] a Hruska tak pro P. Dusia až do roku 1949 navrhoval její závodní vozy. V roce 1951 přešel do firmy [[Finmeccanica]], kde se jako konzultant podílel na vývoji prvního sériového vozu značky Alfa Romeo – vozu [[Alfa Romeo 1900]]. Od roku 1954 pracoval už přímo ve firmě [[Alfa Romeo]], kde jako technický ředitel spolupracoval s návrhářem [[Orazio Satta Puliga|Puligem]] při práci na [[Alfa Romeo Giulietta (1954)||Giuliettě]]. Na tomto voze spolupracovali i designéři jako Bertone nebo Pininfarina. Po změně vedení firmy v roce 1959 byl Hruska generálním managerem a po generálním řediteli Balduccio Bardoccim druhým mužem ve vedení. V této funkci však nebyl spokojen a v roce 1960 odešel k firmě [[Simca]], zde se účastnil příprav nové řady vozů [[Simca 1000]]. Poté až do roku [[1967]] pracoval pro [[FIAT (automobilka)|Fiat]], kde se podílel na konstrukci a přípravě výroby modelů [[Fiat 124]]/[[Fiat 128]].
 
Hruska se na opakované žádosti ředitele Giuseppe Luraghiho vrátil do Alfy Romeo. Zde navrhl velmi úspěšný model [[Alfa Romeo Alfasud|Alfasud]] a také uvedl do provozu novou továrnu v [[Pomigliano d'Arco]] jižně od [[Neapol]]e. Úspěch Alfy Alfasud mu také vynesl přezdívku ''Signore Alfasud''.