Římský cenzor: Porovnání verzí

Přidáno 831 bajtů ,  před 4 lety
úprava úvodu
m
(úprava úvodu)
{{Upravit}}
Právo a povinnost zjistit počet občanů a dle majetku vyměřiti jim práva a povinnosti příslušelo v [[Řím]]ě nejvyššímu úředníku, tedy za doby královské teoreticky [[král]]i, za republiky [[konzul]]ům. Poněvadž však konzulové byli velice zaměstnáni velitelstvím vojenským, a úkol zmíněný, který vyžadoval delší doby, každoročně vykonat nemohli, oddělena byla r. 443 př. n. l. tato funkce od úřadu konzulského a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni byli '''Censoři'''.
 
'''Censor''' byl [[úředník]] ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]], jehož úkolem bylo provádět na základě [[sčítání lidu]] majetkové odhady [[Občanství|občanů]] a jejich následné rozdělení do pěti majetkových tříd. Měl tak na starost dohled nad určitými aspekty [[stát]]ních financí.<ref>Suolahti, J. (1963) ''The Roman Censors: A Study on Social Structure'' (Helsinki)</ref>
Možno jest, že vyloučení funkce této z úřední činnosti konzulské způsobily také motivy politické. Censura byla úřad velice důležitý a mocný a byla pokládána fakticky za korunu republikánské úřední kariéry, ačkoli v oficiální titulatuře uvádí se teprve na místě třetím. Obyčejem bylo ucházet se o censuru po odbytém konzulátě. Censoři mají tytéž odznaky jako úředníci vyšší. Jen [[liktor|liktoři]] jich neprovázejí, poněvadž s úřadem censorským nebylo spojeno imperium vojenské ani jurisdikce. Rovněž i práva úředníků vyšších jim příslušejí mimo právo svolávati do shromáždění národ a [[senát]] (ius cum populo, po případě cum plebe agendi a ius senatum consulendi). Kollegialita byla v úřadě tom velice přísně provedena, což lze vysvětliti velikou mocí tohoto úřadu a faktickou nezodpovědností. Má-li výkon censorský nabyti platnosti, jest potřebí souhlasu obou Censorů. Zemře-li jeden z Censorů aneb jinak z úřadu odejde, musí druhý též úřadu se vzdát. Volit náhradníka za odstouplého Censora nebylo dovoleno. Censoři byli voleni jako všichni úředníci vyšší v komiciích centuriátních za předsednictví konzula neb úředníka s mocí konzulskou.
 
== Historie ==
Úřad ten byl prvotně přístupen toliko [[patriciové|patriciům]] až do r. 351 př. n. l., kdy první [[plebej]] za Censora byl zvolen, ale lustrum bylo ještě dlouhou dobu potom vykonáváno jen od patricijského Censora. Od r. 339 př. n. l. ([[lex Publilia]]) musil aspoň jeden z Censorů býti plebej. Opětné zastávání censury bylo od r. 265 př. n. l. zakázáno. Censura nebyla úřadem stálým, nýbrž periodicky se vracejícím po době jedné censovní periody (lustrum), kteráž původně zajisté byla čtyřletá (quinto quoque anno). Ale v pozdější praxi normální lhůta mezi jednotlivými lustry jest pět let. Původně asi s dokončením censu končila se také úřední činnost Censorů. Zprávy starověké (u [[Livius|Livia]] a j.) o pětiletém trvání tohoto úřadu nejsou hodnověrny, neboť odporují celé ideji republikánského zřízení a povstaly asi tím, že pětiletá platnost výkonů censorských smíšena byla omylem s úřední činností Censorů. Od r. 320 př. n. l. ([[lex Aemilia]]) stanovena byla doba úřední Censorů na 18 měsíců. Censorové nastupovali na úřad hned po svém zvoleni počátkem jara (v dubnu), lustrum spadalo obyčejně do května následujícího roku.
Právo a povinnost zjistit počet občanů a dlevyměřit majetkujim vyměřitipodle jimjejich majetku práva a povinnosti příslušelo v [[Řím]]ěŘímě nejvyššímu úředníkuúředníkovi, tedy za doby královské teoreticky [[král]]i, za republiky [[konzul]]ům. PoněvadžAvšak však konzulovéprotože byli velicekonzulové velmi zaměstnáni velitelstvímvojenskými vojenským,povinnostmi a úkoljelikož zmíněný, kterýúkol vyžadoval delšípoměrně dobyznačný čas, každoročněnebylo vykonatv nemohli,jejich oddělenamožnostech bylajej rkaždoročně vykonávat. Proto byla roku [[443 př. n. l.]] tato funkce ododdělena úřaduod konzulského úřadu a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni bylizvaným '''Censoři'''censoři.
 
MožnoJe jestmožné, že vyloučení funkce této funkce z úřední činnosti konzulskékonzulů způsobily také motivytéž [[Politika|politické]] motivy.<ref>Ottův slovník naučný</ref> [[Cenzura|Censura]] byla úřadtotiž velicevelmi důležitý a mocný úřad a byla pokládána fakticky za korunu [[Republika|republikánské]] úřední kariéry, ačkoli v oficiální titulatuře uvádí se teprveuvádí až na místě třetím místě. ObyčejemBylo bylozvykem ucházet se o censurutento úřad po odbytém konzulátěkonzulátu. Censoři majíměli tytéž odznaky jako úředníci vyšší [[Magistratus|úředníci]]. Jen [[liktor|liktoři]] jichje neprovázejíneprovázeli, poněvadžneboť s úřadem censorským nebyloúřadem spojenonebyl imperiumspojen výkon vojenské ani jurisdikce[[Jurisdikce|právní]] moci. RovněžCensorům ipříslušela veškerá práva úředníků vyšších jimúředníků příslušejíkromě mimo právopráva svolávatisvolávat do shromáždění národ a [[senát]] (''ius cum populo'', po případěpopřípadě ''cum plebe agendi'' a ''ius senatum consulendi''). Kollegialita byla vV úřadě tompanovala velicevelmi přísněpřísná provedenakolegialita, což lze vysvětlitivysvětlit velikoujeho mocívelkou tohoto úřadumocí a faktickouprakticky nezodpovědnostížádnou zodpovědností. Má-liPokud výkonměl censorský nabytivýkon nabýt platnosti, jestbylo potřebízapotřebí souhlasu obou Censorůcensorů. Zemře-liPokud jeden z Censorůcensorů anebzemřel či jinak odešel z úřadu odejde, musímusel druhýse téžho úřaduvzdát sei vzdátjeho kolega. VolitNebylo náhradníkadovoleno zavolit odstoupléhoza Censoraodstoupivšího nebylocensora dovolenonáhradníka. Censoři byli voleni jako všichni vyšší úředníci vyššívoleni v komiciích centuriátních komiciích za předsednictví konzula nebnebo úředníka s mocí konzulskou mocí.
[[Sulla]] fakticky censuru odstranil, ale r. 70 př. n. l. byla opět zavedena. [[Augustus]] spojoval s počátku odhad s úřadem konzulským dle prvotního ustanovení, ale r. 28 př. n. l. obnovil opět tento úřad a vykonal census zároveň s [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippou]]. Později vyskytuje se zřídka. Poslední census konán byl r. 74 n. l. od [[Vespasianus|Vespasiana]] a [[Titus|Tita]]. [[Domitian]] nazýval se Censor perpetuus (Censor stálý). Po té době úřad censorský mizí a funkce jeho jsou absorbovány mocí císařskou. Funkce Censorů možno rozdělit v tyto:
 
ÚřadZpočátku, ten byldo prvotně přístupen tolikoroku [[patriciové|patriciům]] až do r. 351 př. n. l.]], kdy prvníbyl tento úřad přístupný pouze [[plebejpatriciové|patriciům]]. zaV tomto Censoraroce byl za censora zvolen první [[plebej]], aleavšak lustrum[[Lustrum bylo(Starověký Řím)|lustrum]] ještě dlouhou dobu potompoté vykonávánovykonával jen odpatricijský patricijského Censoracensor. Od r.roku [[339 př. n. l. ([[lex Publilia]]) musilmusel aspoňbýt alespoň jeden z Censorůcensorů býtiplebej plebej(''lex Publilia''). OpětnéOpětovné zastávání censury bylo od r.roku [[265 př. n. l.]] zakázáno. Censura nebyla stálým úřadem stálým, nýbrž periodickypravidelně se vracejícímobměňovaným po době jedné censovní periody (''lustrum''), kteráž původně zajistéjež byla původně čtyřletá (''quinto quoque anno''). Ale, v pozdější praxi normálníse lhůtavšak meziprotáhla jednotlivými lustry jestna pět let. Původně asi s dokončením censu končila se také úřední činnost Censorůcensorů. ZprávyStarověké starověkézprávy o pětiletém trvání tohoto úřadu, které nacházíme (u [[Livius|Livia]] a j.) o pětiletém trvání tohoto úřadujiných, nejsou hodnověrnyhodnověrné, neboť odporují celé ideji republikánského zřízení a povstalyvznikly asi tím, že pětiletá platnost výkonů censorských smíšenavýkonů byla omylem smíšena s úřední činností Censorůcensorů. Od r.roku [[320 př. n. l. ([[lex Aemilia]]) stanovena byla doba úřední Censorůčinnost censorů stanovena na 18 měsíců (''lex Aemilia''). CensorovéCensoři nastupovali na úřad hned po svém zvolenizvolení počátkem jara (v dubnu), lustrum spadalo obyčejně do května následujícího roku.
 
[[Římský diktátor|Diktátor]] [[Sulla]] fakticky censuru fakticky odstranil, ale r.roku [[70 př. n. l.]] byla opět zavedena. [[Augustus]] zpočátku spojoval s počátku odhad s konzulským úřadem, konzulskýmjak dleznělo prvotníhoprvotní ustanovení, ale r.v roce [[28 př. n. l. obnovil opět]] tento úřad opět obnovil a vykonal census zároveň s [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippou]]. Později vyskytuje se vyskytuje zřídka. Poslední census konánse bylkonal r.roku [[74]] n. l. odza [[Vespasianus|Vespasiana]] a [[Titus|Tita]]. Císař [[DomitianDomitianus]] nazývalbyl sezván ''Censor perpetuus'' (Censorstálý stálýcensor). Po té době úřad censorský mizí a funkce jeho jsoubyly absorbovány císařskou mocí císařskou. Funkce Censorů možno rozdělit v tyto:
 
== Funkce censora ==
Funkce censorů lze rozdělit následovně:
 
'''1.''' Hlavní činností Censorů byl odhad (census populi), přehlídka to veškerého občanstva dle stavův a rozdělení politického jakožto základ pro vykonávání politických práv občanův a povinnosti vzhledem k daním a službě vojenské. Censoři svolali nejprve veškeré občanstvo na [[pole Martovo]], kdež měli své úřední místnosti, a oznámili mu ve formě [[edikt]]u zásady, jimiž se budou při odhadu říditi (formula census, lex censui censendo dicta). K censu musili se dostaviti všichni římští občané bez rozdílu stáří, stavu a rodu; osvobozeny byly jen osoby jsoucí v moci otcovské (paní a dítky), jež přihlasoval otec, dále vdovy a sirotci (orbi orbaeque), kteréž přihlasoval poručník; z poloobčanů (cives sine su. agio) pak byli censu podrobeni ti, kdož mají majetek v Římě dani podrobený. Kdo se k censu nedostavil bez vážné příčiny, propadl prvotně statkem i životem. Později byl majetek takového občana bez jeho přispění a k jeho škodě odhadnut. Odhad sám dál se podlé tribuí. Každý občan musil napřed učiniti přísežný slib, že bude vypovídati dle pravdy. Potom udal jméno své, stáří, domov, jméno otce nebo, byl-li propuštěnec, patrona, jméno tribue, do které patřil, poměry rodinné, počet let vojenských. Nejdůležitější bylo udání majetku dani podrobeného. Prvotně platila se daň ([[tributum]]) z majetku nemovitého (ale jen italského, majetek v provinciích byl z censu vyloučen); z movitého padal na váhu jen počet otrokův a množství tažného dobytka; později rozšířil se census na veškeren majetek movitý i nemovitý. Tak řečení [[aerarii]] (v. t.) musili i prvotně platiti daň z veškerého majetku. Cenu majetku v určité sumě udává občan sám, avšak definitivní rozhodnutí přísluší Censorům, jimž při výkonu tom pomocni jsou náčelníci jednotlivých tribuí (curatores tribuum) a přísežní znalci (iuratores), kteří tvoří radu Censorů. Dle výše jmění ustanovila se pak percentuální daň. Zdali dluhy při tom se odpočítaly, není jisto. Jest ovšem přirozeno, že při stanovení daně přihlíželo se také k poměrům majetkovým v době předešlého odhadu, kteréž položeny byly za základ při novém vyměření daně. K výkonům těmto pojilo se zkoumání dosavadního způsobu života každého občana. Byla-li shledána na něm nějaká nečestnost, přičinili Censoři k jeho jménu hanlivou poznámku s udáním důvodů (nota, subscriptio censoria), kteráž měla za následek rozličné tresty. Toto právo, dohlížeti na veřejnou mravopočestnost (regimen morum), dodávalo úřadu censorskému veliké moci. Tresty censorské byly:
Celý akt činnosti censorní zakončen byl slavnostní obětí smírnou a očistnou (lustrum), kterouž přináší Martovi jeden z Censorů za národ na [[pole Martovo]] svolaný a dle centurií seřaděný. Bez tohoto náboženského obřadu neměl, jak se zdá, census právní platnosti. V širším významu značí lustrum dobu, kteráž od jedné takové oběti k druhé uplynula. t. j. pětiletí. Na znamení ukončeného lustra zarazí hřeb do stěny chrámu (od II. stol. př. n. l. do chrámu) Marta Mstitele. Listiny nové uložily se ve státní pokladně. Census, který původně omezen byl na město Řím, stal se municipálním zákonem [[Caesar]]ovým r. 45 př. n. l. institucí italskou. Zákonem tím bylo ustanoveno, aby ve všech municipiích italských současně s censem v Římě odhad byl předsevzat dle stejných zásad, v 60 dnech aby byl dokončen a listiny veškeré zaslány do Říma 60 dní před dokončením censu v Římě. Tento census municipální udržel se déle než census veškerého občanstva v Římě. Co se provincií týká, příslušelo právo vykonávati odhad za doby císařské císaři, kterýž ustanovuje k tomu účelu zvláštní odhadní kommisaře. Někdy svěřena byla funkce ta také členům císařského domu na př. [[Germanicus|Germanikovi]] v [[Galie|Gallii]].
 
== LiteraturaOdkazy ==
=== Reference ===
{{Ottův slovník naučný | heslo = Censor u Římanů | autor = Pk. - (Dr.) Pražák Josef}}
<references />
 
=== Literatura ===
* L. Lange, Röm. Alterth. I3, str. 291-321.
* Mommsen, Röm. Staatsrecht, II2, 319-461.
* L. Delavaud, Le cens et la censure (Paříž, 1884).
 
=== Externí odkazy ===
{{Ottův slovník naučný
| heslo = Censor u Římanů
| autor = Pk. - (Dr.) Pražák Josef
}}
 
==Externí odkazy==
* {{Otto|heslo=Censor}}
 
 
[[Kategorie:Starověké římské úřady]]
[[Kategorie:Zaniklé profese]]
[[Kategorie:Římské právo]]