|
[[Soubor:N.O.Puskina.jpg|thumb|180px|Puškinova matka Naděžda Osipovna]]
[[Soubor:Meller-Zakomelski.jpg|thumb|180px|Puškinův předek [[Abram Petrovič Hannibal]]]]
Jeho otec Sergej Lvovič Puškin pocházel ze starého [[Ruská šlechta|ruského šlechtického rodu]]; dědeček jeho otce Lev Alexandrovič Puškin byl plukovník ruské armády; dědečkem jeho , tedy Puškinovým pradědečkem, byl [[Abram Petrovič Hannibal]],<ref>{{Citace monografie|příjmení=Reinhardt|jméno=Thomas|titul=Geschichte des Afrozentrismus: imaginiertes Afrika und afroamerikanische Identität|url=https://books.google.com/books?id=617F56ciDD0C|vydavatel=W. Kohlhammer Verlag|počet stran=390|isbn=9783170199477|jazyk=de}}</ref> [[Rusko|ruský]] vojenský a politický činitel afrického původu, pravděpodobně z oblasti dnešní Eritreje nebo Kamerunu.<ref>http://uhv.upce.cz/upload/theatrum/TH9_2011.pdf</ref> Mnohé zdroje se zmiňují o jeho eritrejském nebo etiopském původu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul="Ein Prinz aus dem Hause David": Autobiographie von Prinz Asserate|url=http://www.deutschlandfunk.de/ein-prinz-aus-dem-hause-david.730.de.html?dram:article_id=102898|vydavatel=Deutschlandfunk|datum vydání=2007-07-23|datum přístupu=2016-03-23|jazyk=de-DE}}</ref><ref>Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001, str. 484.</ref><ref>[http://www.aaregistry.org/historic_events/view/slave-general-abram-hannibal From slave to general, Abram Hannibal]</ref> Ottův slovník naučný ho popisuje jako "oblíbeného černocha Petra Velikého".<ref>https://leporelo.info/puskin-alexandr-sergejevic</ref> Některé zdroje uvádějí, že Hannibal byl synem jednoho z etiopských vladařů, který byl v sedmi letech odveden jako [[rukojmí]] do [[Konstantinopol]]e, kde měl sloužit jako pojistka věrnosti své šlechtické rodiny [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. O pouhý rok později, tedy v osmi letech, byl vykoupen ruskými [[Vyslanec|vyslanci]] a odveden k carskému dvoru [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]], který si Hannibala oblíbil a ten u dvora vybudoval úspěšnou kariéru a byl přijat do řad ruské šlechty.
Jeho matka [[Nadězda Osipovna Puškina]] (Надежда Осиповна Пушкина), rozená Hannibalová (Ганнибал), před sňatkem žila v Petrohradu na panství Kobrino (Кобрино).
Puškin studoval v [[Carské Selo|Carském Selu]] lyceum pro šlechtice. Zde se začal politicky angažovat (sympatizoval s [[děkabristé|děkabristy]]). Byl členem literárního spolku [[Zelená lampa]] a [[Arzamas (spolek)|Arzamas]].
Roku [[1820]] odešel do vyhnanství do jižního Ruska a v r. [[1823]] do [[Oděsa|Oděsy]]. Roku [[1825]] mu byl povolen volný pohyb.
Puškin odešel do [[Moskva|Moskvy]], kde založil časopis ''Moskovskij Věstnik''.
Roku [[1831]] se odstěhoval do [[Petrohrad]]u, kde se oženil s [[Natalia Nikolajevna Puškina|Natalií Nikolajevnou Gončarovovou]]. Téhož roku se stal úředníkem ministerstva zahraničí.
Dne [[8. únor]]a [[1837]] se Puškin utkal v souboji s [[pistole]]mi s milencem své ženy a pozdějším [[Francie|francouzským]] [[diplomat]]em [[Georges d'Anthès|Georgesem d'Anthèsem]]. Ten byl přesnějším střelcem a střelil Puškina do břicha. Puškin byl v hrozných bolestech odvezen domů, kde prohlásil [[car]]ův osobní lékař jeho stav za beznadějný. Zemřel o dva dny později.
O jeho rodinu se s doživotní penzí postaral car.
== Dílo ==
| 