Obnovitelná energie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úklid |
+ značka: {{hlavní článek}} v článku |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Guantanamo Bay windmills.jpg|thumb|Větrná elektrárna na námořní základně USA v zátoce Guantanamo, Kuba]]
'''Obnovitelná energie''' je [[energie]] vyrobená ze zdrojů, které jsou v lidském časovém měřítku téměř neubývají. Jsou to tedy prakticky téměř lidstvem nevyčerpatelné zdroje energie. Jde o část energetických toků, které se často přirozeně vyskytují v blízkosti zemského povrchu, a zásoby, které se obnovují alespoň tak rychle, jak jsou spotřebovávány. Jde o zdroje, které činnost člověka nevyčerpává.<ref name=":0">unstats.un.org/unsd/envaccounting/londongroup/meeting13/LG13_13b.ppt</ref> Jmenovitě jde o [[
== Historie ==
Řádek 20:
=== Sluneční energie ===
[[Soubor:Electrical and Mechanical Services Department Headquarters Photovoltaics.jpg|náhled|Střešní solární panely v [[Hong Kong]]u]]
{{
Sluneční energie patří mezi hlavní zdroje obnovitelné enegie.<ref>[http://www.nazeleno.cz/energie/solarni-energie/okenko-nazeleno-kdy-maji-obnovitelne-zdroje-smysl.aspx Okénko Nazeleno: Kdy mají obnovitelné zdroje smysl?, Nazeleno.cz]</ref>
Řádek 26:
=== Vodní energie ===
{{
=== Větrná energie ===
[[Soubor:Alternative Energies.jpg|náhled|Větrné elektrárny v Německu]]
{{Hlavní článek|Větrná energie}}
Větrná energie je dalším obnovitelným zdrojem energie. Síla větru byla již dříve využívána například k pohonu [[větrný mlýn|větrných mlýnů]] a [[plachetnice|plachetnic]]. V současné době je větrná energie využívána hlavně pro výrobu elektřiny pomocí větrných elektráren.
Každý stát má přitom jiné podmínky pro rozvoj větrné energie. Nejlépe jsou na tom například státy, které mohou instalovat větrníky do moře.
Podle velikosti vrtule a výrobní kapacity můžeme rozlišovat tři základní typy větrných elektráren: malé, střední a velké. Malými větrnými elektrárnami nazýváme taková zařízení, jež mají instalovanou kapacitu do 60 kW a průměr vrtule maximálně 16 m. Podtypem v této kategorii jsou tzv. mikrozdroje (s kapacitou do 2,5 kW a průměrem vrtule do 3 m), které jsou užívány zejména pro napájení baterií či domácích elektrospotřebičů. Malé větrné elektrárny od 2,5 do 10 kW slouží hlavně pro vytápění domů či ohřev vody.
Řádek 39:
Rychlost větru můžeme změřit anemometrem. Ten je možné běžně zakoupit. Jeho cena se pohybuje kolem jednoho či dvou tisíc korun. Rozběhová rychlost větru u většiny malých větrných elektráren je kolem 3–3,5 m/s. K tomu, aby podaly slibovaný výkon, který by dokázal pokrýt alespoň částečně základní spotřebu elektřiny, je však potřeba vyšší rychlost větru. Zde pochopitelně hlavně záleží na konkrétních parametrech užívaného zařízení[http://www.nazeleno.cz/energie/vetrna-energie/mala-vetrna-elektrarna-v-praxi-kolik-vydela.aspx].
===
[[Soubor:NesjavellirPowerPlant edit2.jpg|náhled|Geotermální elektrárna na Islandu]]
{{Hlavní článek|Geotermální energie}}
=== Biopaliva ===
{{Hlavní článek|Biopalivo}}
V případě získávání biopaliv z živých organismů (většinou ve formě sloučenin [[uhlík]]u — například ve [[dřevo|dřevě]], olejnatých rostlinách, obilí), mluvíme o [[bioenergie|bioenergii]]. Zdrojem bioenergie jsou [[biopalivo|biopaliva]], která se podle skupenství dělí na biopaliva [[tuhé biopalivo|tuhá]], [[kapalné biopalivo|kapalná]].
|