Verze z 6. 12. 2016, 23:38 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 12. 2016, 10:24 editovat zrušit editaci Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 128 editací m úpravy vyvolané sloučením s článkem Třecí síla Přejít na další porovnání →
Řádek 13: kde <math>f</math> je činitel smykového tření, <math>F_\mathrm n</math> je [[Ortogonalita\|kolmá]] [[tlaková síla]] mezi tělesy (např. [[tíha]] tělesa). (Název je ''činitel'', protože má rozměr 1.) Třecí síla je pro poměrně velký rozsah rychlostí přímo úměrná kolmé tlakové síle (tzv. Amontonsův 1. zákon tření)<ref name="Amontons" group="pozn.">Amontonsovy zákony poprvé nastínil již [[Leonardo da Vinci]]. [[Guillaume Amontons]] publikoval jejich znovuobjevení v r. 1699. Vědeckou obcí však byly plně přijaty až po jejich experimentálním ověření [[Charles-Augustin de Coulomb\|Coulombem]] v r. 1781.</ref>. Avšak při uvádění tělesa do pohybu (za jinak stejných podmínek) je tření větší než u tělesa pohybujícího se. Rozlišuje se proto smykové tření [[#klidové tření\|klidové (''statické'')]] a za pohybu (''kinematické''). Stejným způsobem rozlišujeme také činitele tření na statický <math>\mu_0</math> a kinematický <math>\mu</math>. Velikost smykového tření za pohybu pro dva dané povrchy je obvykle (není to pravidlem) menší než velikost smykového tření v klidu pro stejné dva povrchy, tzn. <math>\mu<\mu_0</math>. Závislost činitele smykového tření na rychlosti se projevuje tím, že pokud se začne těleso pohybovat po [[nakloněná rovina\|nakloněné rovině]], je [[zrychlení]] větší, než bychom očekávali pro daný činitel tření za klidu <math>\mu_0</math>, neboť uvedením tělesa do pohybu došlo ke snížení hodnoty činitele tření. Třecí síla je vždy orientována ''proti'' [[Mechanický pohyb\|pohybu]] těles. Smykové tření je pro poměrně velký rozsah rychlostí téměř [[konstanta\|konstantní]]. Avšak při uvádění tělesa do pohybu (za jinak stejných podmínek) je tření větší než u tělesa pohybujícího se. Rozlišuje se proto smykové tření [[#klidové tření\|klidové (''statické'')]] a za pohybu (''kinematické''). Stejným způsobem rozlišujeme také činitele tření na statický <math>\mu_0</math> a kinematický <math>\mu</math>. Pro malé [[Rychlost\|rychlosti]] lze závislost smykového tření na rychlosti zcela zanedbat a v takovém případě hovoříme o tzv. '''suchém (Coulombově) tření'''. Pro malé [[Rychlost\|rychlosti]] lze zcela zanedbat závislost smykového tření na rychlosti a v takovém případě hovoříme o tzv. '''suchém (Coulombově) tření'''. Velikost smykového tření zanezávisí ~~pohybu~~na ~~pro~~[[obsah\|velikosti ~~dva~~plochy]] ~~dané~~styku ~~povrchy~~obou ~~je obvykle~~těles (~~není~~tzv. toAmontonsův ~~pravidlem)~~2. ~~menší než velikost smykového~~zákon tření).<ref vname="Amontons" ~~klidu pro stejné dva povrchy, tzn~~group="pozn." ~~<math>\mu<\mu_0<~~/~~math~~>. Závislost činitele smykového tření na rychlosti se projevuje tím, že pokud se začne těleso pohybovat po [[nakloněná rovina\|nakloněné rovině]], je [[zrychlení]] větší, než bychom očekávali pro daný činitel tření za klidu <math>\mu_0</math>, neboť uvedením tělesa do pohybu došlo ke snížení hodnoty činitele tření. Velikost smykového tření nezávisí na [[obsah\|velikosti plochy]] styku obou těles a je úměrná velikosti [[normálová síla\|normálové síly]], přičemž koeficient úměrnosti (tedy činitel smykového tření) na této normálové síle nezávisí. Toto tvrzení se označuje jako '''[[Třecí síla\|Amontonsův zákon]]'''. === Činitel smykového tření === Řádek 156 ⟶ 152: [[Fyzikální veličina]] charakterizující vnitřní tření se nazývá [[viskozita]]. == Poznámky == <references group="pozn." /> == Reference ==

Tření: Porovnání verzí