Karl Schwabe: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Soud a poprava
Řádek 41:
| poznámky =
}}
[[Doktor práv|JUDr.]] '''Karl Schwabe''' ([[9. srpen|9. srpna]] [[1899]] [[Brno]] - [[20. září]] [[1946]] tamtéžBrno)<ref>http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7983/?strana=53 Matrika Moravského zemského archivu</ref> byl československý advokát, sudetoněmecký politik a nacistický úředník. Vrcholný představitel okupačního aparátu na Moravě. V letech 1940 - 1945 byl Zemský viceprezident [[Země Moravskoslezská|Moravskoslezský]].<ref name="EnBrno">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Menšíková
| jméno = Miroslava
Řádek 49:
| datum_přístupu = 2016-12-19
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4897
}}</ref><ref name="BPSpáčilová">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Spáčilová
| jméno = Kristýna
Řádek 62:
 
== Mládí ==
Karl Schwabe se narodil v brněnské německé rodině, otec Karel Schwabe byl vrchní lesní rada a zemský lesní inspektor u [[místodržitelství]]. V Brně vystudoval německou obecnou školu a německé státní gymnázium. Po maturitě, v roce 1917, narukoval u dělostřeleckého pluku a byl poslán na italskou frontu, kde získal hodnost praporčíka. Po rakouské kapitulaci se v listopadu 1918 dostal do italského [[Válečné zajetí|válečného zajetí]], odkud byl propuštěn až v říjnu 1919. Po návratu domů začal studovat práva na [[Německá univerzita v Praze|německé univerzitě v Praze]] a současně německé [[VUT Brno|VUT v Brně]].<ref name="BPSpáčilová" />
 
Pod vlivem sudetoněmeckých nacionalistických politiků ([[Alois Baeran|Aloise Baerana]] z [[DNSAP]]) se během studií zapojil do špionáže ve prospěch nepřátel Československa. V roce 1922 byl odhalen a usvědčen, že od armádního důstojníka německé národnosti přebíral tajné vojenské dokumenty a předával je maďarským diplomatům.<ref>{{Citace sborníku
| titul = Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského soudu pro věci trestní v Brně za vydání posl. dr Baerana k trestnímu stíhání pro zločin vyzvědačství (tisk 3815)
| sborník = Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
| vydavatel = PSP ČR
| místo = Praha
| url = http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/162schuz/s162008.htm
| kapitola = Stenoprotokoly 162. schůze, 27. října 1922
}}</ref> Trestním soudem v Praze byl odsouzen na tři roky těžkého žaláře za [[vyzvědačství]] a zároveň mu bylo rozsudkem odňato právo nabývat akademických hodností a bylo mu zakázáno působit v [[Advokacie|advokacii]]. Nicméně, již v roce 1924 byl [[Podmíněné propuštění|podmínečně propuštěn]] a následně mu byly [[Milost|milostí]] prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] prominuty následky odsouzení, takže mohl dostudovat (1926 byl promován [[Doktor práv|doktorem práv]]), stát se advokátem v [[Mikulov]]ě a v roce 1929 si v Brně otevřít vlastní advokátní kancelář.<ref name="Spáčilová" /><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Kreisinger
| jméno = Pavel
| titul = „Složky a organizace ve výbojných plánech německého nacismu“
| příjmení_sestavitele = Cholínský
| jméno_sestavitele = Jan
| sborník = Securitas imperii
| vydavatel = ÚSTR
| místo = Praha
| rok_vydání = 2012
| url = http://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/securitas-imperii/no21/117-149.pdf
| svazek = 20/2
}}</ref>
 
== Ve službách nacismu ==
Podle poválečného šetření byl Schwabe v době první republiky členem či sympatizantem sudetoněmeckých organizací [[DNP]], [[DNSAP]] a posléze [[SdP]], po okupaci samozřejmě vstoupil do [[NSDAP]]. V době [[Mnichovská krize|mnichovské krize]] pobýval ve Vídni; podle čs. ministerstva vnitra opět působil jako vyzvědač proti ČSR. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]], v říjnu 1938, byl Schwabe členem delegace brněnských Němců, kteří v Berlíně žádali, aby Brno bylo také připojeno k [[Třetí Říše|Říši]]. Zřejmě se také podílel na organizování protičeských a protižidovských demonstrací v Brně 11. a 12. března 1938, které měly ukázat neudržitelnou situaci Němců v [[Česko-Slovenská republika|Česko-Slovensku]] (za války Schwabe ve svém životopise uvedl, že dostal příkaz, aby vyvolal a organizoval „odpor proti českému teroru“, po válce u soudu tvrdil, že se přidal k demonstraci na výzvu studentů a protože to „cítil za svou povinnost jako Němec“).<ref name="Spáčilová" />
 
V noci ze 14. na 15. března 1939, zatímco jeho přítel [[Oskar Judex]] obsazoval brněnskou radnici, Schwabe se skupinou ordnerů obsadil brněnské policejní ředitelství a stal se samozvaným policejním ředitelem. Vzápětí po okupaci ochotně spolupracoval s [[Gestapo|gestapem]] na sestavení seznamů nepřátel Říše (hlavně židů a komunistů), které posléze posloužil při preventivním zatýkání ([[Akce Albrecht I.]]).<ref name="Albrecht">{{Citace sborníku
| příjmení = Menšiková
| jméno = Miroslava
| titul = Akce Albrecht der Erste. Události 1. září 1939 se zvláštním zaměřením na Brno a jižní Moravu
| sborník = Paginae historiae
| vydavatel = Státní ústřední archiv v Praze
| místo = Praha
| rok_vydání = 1999
| url = http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/Paghist_7.pdf
| strany = 217-219
| příjmení2 = Vašek
| jméno2 = František
| svazek = 7
}}</ref> <ref name="Spáčilová" />
 
V roce 1940 byl Schwabe jmenován [[Země Moravskoslezská#Vrcholní představitelé země Moravskoslezské v letech 1928-1948|moravským zemským viceprezidentem]], aby korigoval činnost svého formálního nadřízeného, [[Jaroslav Jan Caha|dr. Cahy]]. Po zatčení a zastřelení Cahova nástupce, [[Jaroslav Mezník (politik)|dr. Mezníka]], v době první Heydrichiády (listopad 1941) již nebyl úřad zemského prezidenta obsazen a Schwabe se fakticky i formálně stal nejvyšším představitelem "autonomní" protektorátní správy na Moravě, která tak v jeho osobě splynula s okupační správou.<ref name="EnBrno" /> V této funkci se podílel na [[Germanizace|germanizaci]] moravských úřadů, na [[Arizace|arizaci]] židovského majetku a na nevýhodném odprodeji zemského jmění do německých rukou. [[Schutzstaffel|Vstoupil do SS]] (měl hodnost [[Standartenführer]]).<ref name="EnBrno" /><ref name="Spáčilová" />
 
== Soud a poprava ==
Po porážce Německa byl Schwabe zadržen v [[Jihlava|Jihlavě]] a po ročním vyšetřování postaven před [[Mimořádný lidový soud]] v Brně. Výrokem soudu, dne 20. září 1946, byl shledán vinným ze spáchání úkladů o republiku, vyzvědačství, propagace a podpory nacismu, zavinění ztráty svobody většího počtu obyvatel republiky, zneužití politické a rasové perzekuce k vlastnímu obohacení, atd., odsouzen k trestu smrti oběšením a téhož dne popraven.<ref name="Spáčilová" />
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}
 
{{DEFAULTSORT:Schwabe, Karl}}
Řádek 75 ⟶ 115:
[[Kategorie:Narození 1899]]
[[Kategorie:Úmrtí 1946]]
[[Kategorie:MužiSudetští Němci]]
[[Kategorie:Příslušníci SS]]
[[Kategorie:Nacisté]]
[[Kategorie:Představitelé Protektorátu Čechy a Morava]]
[[Kategorie:Němečtí váleční zločinci]]
[[Kategorie:Popravení oběšením]]
[[Kategorie:Narození v Brně]]