Bazilika svaté Ludmily: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 41:
Kostel byl postaven v letech [[1888]]–[[1892]] podle plánů [[architekt]]a [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. Na jeho výzdobě se podíleli slavní umělci té doby. K farnosti sv. Ludmily byla brzy přifařena také mariánská kaple v budově Zemské porodnice na Karlově, zrušená komunisty v polovině 50.let 20. století a obnovená po roce 1990.
Od roku [[1974]] byl [[kostel]] nejdříve kvůli výstavbě [[metro|metra]] a později kvůli rekonstrukci na dlouhou dobu uzavřen. Poté byla otevřena provizorně část jedné lodi, aby mohly probíhat bohoslužby aspoň v improvizovaném prostředí. Slavnostní [[bohoslužba|bohoslužbou]],
== Popis ==
Kostel sv. Ludmily je cihlová trojlodní [[bazilika]] s příčnou lodí ve tvaru kříže. Dvě štíhlé hranolové šedesátimetrové [[věž]]e v západním průčelí tvoří dominantu nejen [[Náměstí Míru (Praha)|náměstí Míru]], ale celé Jugoslávské ulice. V každé věži jsou 2 [[zvon]]y. Na Na bohaté [[malířství|malířské]] a [[sochařství|sochařské]] výzdobě se podílely dvě desítky slavných výtvarníků té doby.
=== [[Exteriér]] ===
Tympanon and středním vstupním portálem vyzdobil reliéfem Krista mezi sv. Ludmilou a sv. Václavem [[sochař]] [[Josef Václav Myslbek]]. Elektrické svítilny na schodiště dodal František Křižík.
=== [[Interiér]] ===
Sochy apoštolů ve štítech lodí vytvořili sochaři [[Antonín Procházka (sochař)|Antonín Procházka]], [[František Hergesel]], [[Ludvík Šimek]] a [[Bernard Otto Seeling]]. Procházka se [[Štěpán Zálešák|Štěpánem Zálešákem]] později navrhli a provedli také secesní boční oltáře, dřevořezby dodal [[Jan Kastner]]. Nástěnné dekorativní malby provedl [[Jan Jobst]]. Barevnost interiéru způsobuje především světlo pronikající barevnými [[vitráž]]emi, vytvořenými podle kartonů, které dodali [[malíř]]i [[František Sequens]], [[Adolf Liebscher]], [[František Urban]] a [[František Ženíšek]]. Architekt Josef Zika navrhl kazatelnu, její sochařskou výzdobu provedl Antonín Procházka<ref>Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem''. 3. vyd., Praha 1985, s. 342.</ref>.
== Externí odkazy ==
| |||