Kostel svatého Ducha (Praha): Porovnání verzí

Tento kostelKostel původně stál vedle [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a, který vznikl spolu s tímto chrámem. Za [[husitství|husitských válek]] byly jeho budovy rozprodány, ale později byl kostel obnoven.

Zanikl na konci [[16. století]], kdy přešel klášter pod správu [[Klášter svatého Jiří (Praha)|benediktinek od sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kostel ale posléze získává [[Farní kostel|farní status]], konvent není již nebyl obnoven. Na konci 17. století dochází k  rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689). Tato oprava se nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard.

Na začátku 19. stoletíproběhla dochází k opravěoprava sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou docházídošlo i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 jebyl vztyčen sanktusník. Dále probíhajíproběhly drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 jsoubyly instalovány nové varhany.

V&nbsp;průběhu [[pražská asanace|asanace Starého Města]] jebylo zpevněno podloží kostela a jsou objeveny zbytky starší zástavby. Dále jebyla stržena stará sakristie a nahrazena novou.<ref name="vlcek">Petr Vlček a kol. ''Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov'', Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str.&nbsp;61</ref> Do tohoto kostela, který stal nejblíže [[Josefov (Praha)|Židovskému městu]], museli za vlády [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda&nbsp;I.]] docházet [[Židé]] na katolická kázání. Až v&nbsp;roce [[1785]] byla zrušena jejich povinnost platit tzv. ''Glöckelgeld'', což byl poplatek za zvonění proti mračnům a&nbsp;povodním.<ref name="skoda">Eduard Škoda: ''Pražské svatyně'', Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str.&nbsp;180</ref>

Dnešní podoba interiéru tohoto kostela pochází nejvíce z&nbsp;[[18.&nbsp;století]]. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o&nbsp;prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v&nbsp;kostele nacházejí oltáře [[sv.&nbsp; Otýlie]] a oltář [[Nejsv.&nbsp; Srdce Páně]], oba z&nbsp;18. století. Další oltáře, [[Svatý Juda Tadeáš|sv.Judy Tadeáše]] a [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], pocházejí také z&nbsp;18.&nbsp;století.<ref name="vlcek"/> Oltářní obraz [[Svatý Josef|sv.&nbsp;Josefa]] vytvořil [[Jan Jiří Heintsche]]. Nachází se zde též sousoší [[Pieta]] (ze 14.&nbsp;století), které sem byla přesunuta ze zrušeného [[Kostel svatého Kříže Většího (Praha, Staré Město)|kostela svatého Kříže Většího]] v&nbsp;bývalém klášteře cyriaků<ref>Eckert, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v &nbsp;hlavním městě království Českého; Svazek II, Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. - 539, xiii s., (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71), s. 439 - 446. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=663296&mcp=&idpi=1304877&author= Dostupné online]</ref>. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování, za [[Husitství|husitských válek]] silně poškozena, byly ji uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V&nbsp;roce 1627 nalezeny všechny části v&nbsp;sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha [[Svatá Anna|sv.&nbsp;Anny]] (začátek 16.&nbsp;století) a&nbsp;dvě busty [[Svatý Vojtěch|sv.&nbsp;Vojtěcha]]. Dále jsou a stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z&nbsp;[[Václavská hagiografie|legendy]] [[Svatý Václav|sv. Václava]]