Šáhdžahán: Porovnání verzí

|}}

Narodil se roku 1592 v [[Láhaur]]u, jako nejmladší syn korunního prince Salíma, pozdějšího císaře [[Džahángír]]a, a [[Rádžpúti|rádžputské]] princezny Džódha Báí. V [[dětství]] byl oblíbencem svého dědečka, císaře [[Akbar]]a, který na něj měl značný vliv. Jeho původní jméno bylo Churrám. Džahángír původně nepočítal s Churrámem jako se svým následníkem a jmenoval ho guvernérem oblasti [[Dakšin]]u ve střední Indii. Císařem se měl stát prvorozený syn Chusrau, který však roku [[1607]] proti otci povstal a následně byl na Džahángírův rozkaz oslepen. Téhož roku se princ Churrám oženil s Ardžumand Banú Bégam, známou jako Mumtáz Mahál (Perla paláce). Princezna Ardžumand byla dcerou Ásafa Chána, bratra Džahángírovy oblíbené manželky (a Churrámovy nevlastní matky) císařovny Núrdžáhán.

Císař Džahángír však zaČal favorizovat svého nejmladšího syna Šáhrijára.

Churrámovy vztahy s otcem a nevlastní matkou, ambiciózní císařovnou [[Núrdžahán]], nebyly příliš dobré. Ve 20. letech 17. století vedl proti otci několik nezdařených povstání. Roku [[1621]] císař Dzahángír vážně onemocněl a princ Churrám krátce nato, roku 1622 nechal otrávit slepého bratra Chusraua. Od roku 1623 se Churrám výrazně podílel na vládě a po smrti dalšího ze svých bratrů Parvíze, který byl záislý na drogách a alkoholu, se jeho vliv ještě více posílil. Churráma podporoval především jeho tchán Ásaf Chán, který mu po otcově smrti pomohl vybojovat trůn. Když nmocný Džahángír v zimě roku 1627 zemřel, císarovna Núrdžáhán prosadila jako nového panovníka prince Šáhrijára, Churrám jej však po dvou měsících s pomocí Ásafa Chána otrávil, a zároveň nařídil i vraždu svých bratranců, synů prince Danijála. Císařovna Núrdžáhán byla zbavena vlivu a po zbytek svého zivota se věnovala především charitativní činnosti.