Otevřít hlavní menu

Změny

m
prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy
| místo odpočinku =[[Katedrála svatého Štěpána (Sens)|Katedrála svatého Štěpána]]
| podpis =Signature of Louis, Dauphin of France at his own wedding 23 February 1745.png
|}}
 
'''Ludvík Ferdinand, [[dauphin]] [[Francie]]''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Louis Ferdinand, dauphin de France''); [[4. září]] [[1729]], [[Versailles]] – [[20. prosinec|20. prosince]] [[1765]], [[Fontainebleau]]) starší (a jediný přeživší) syn [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] a jeho manželky [[Marie Leszczyńská|Marie Leszczyńské]], francouzský [[dauphin]] - následník francouzského trůnu. Sám na francouzský trůn nikdy nenastoupil, byl však otcem tří [[Seznam francouzských panovníků|francouzských králů]].
 
=== Manželství a potomci ===
[[Soubor:Marie Josèphe of Saxony as Dauphine of France by Jean-Marc Nattier (1751).jpg|thumb|Dauphinova manželka Marie Josefa Saská ([[1751]])]]
[[23. únor]]a roku [[1745]] se šestnáctiletý Ludvík Ferdinand ve Versailles oženil s devatenáctiletou španělskou [[infant]]kou [[Marie Tereza Bourbonská|Marií Terezou]] ([[1726]]—[[1746]]), osmou dcerou španělského krále Filipa V. a sestřenicí svého otce. Sňatek posílil protihabsburský svazek [[Bourboni|Bourbonů]] ve [[Válka o rakouské dědictví|válce o rakouské dědictví]]. Tři dny po porodu své první a jediné dcery v roce [[1746]] však Marie Tereza zemřela; dcerka, jež dostala jméno po matce, zemřela v necelých dvou letech v roce [[1748]].
 
Dauphin se záhy oženil znovu - [[9. únor]]a roku [[1747]] si vzal [[Marie Josefa Saská (1731)|Marii Josefu Saskou]], mladší dceru [[seznam saských panovníků|saského kurfiřta]] a polského krále [[August III. Polský|Fridricha Augusta II.]] a jeho manželky [[Marie Josefa Habsburská|Marie Josefy Habsburské]]. Plán na tento sňatek vzešel od strýce nevěsty, [[Mořic Saský (1696)|Mořice Saského]] a podpořila ho milenka ženichova otce, francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]], [[Madame de Pompadour]]. I Ludvík XV. s návrhem souhlasil - považoval ho za výhodný pro Francii. Francie a Sasko totiž byly nepřátelskými zeměmi v nedávné [[Válka o rakouské dědictví|válce o rakouské dědictví]], takže sňatek mezi následníkem francouzského trůnu a saské princezny by mohl vést ke vzniku spojenectví mezi oběma státy. Problém však spočíval v tom, že děd Marie Josefy [[August II. Silný]] zbavil [[Polsko|polského trůnu]] [[Stanislav I. Leszczyński|Stanislava I. Leszczyńského]], otce královny [[Marie Leszczyńská|Marie Leszczyńské]] a sňatek následníka trůnu, jejího syna, s Augustovou vnučkou mohl znamenat hlubokou urážku lidem milované královny. Bez ohledu na tyto konsekvence však ke sňatku nakonec došlo; ženichovi bylo 18 a nevěstě 15 let. Třebaže se znovu oženil, oplakával Ludvík Ferdinand stále svou první ženu. Marie Josefa, obdařená citlivou duší, trpělivostí i bystrým intelektem, dokázala postupně získat srdce svého manžela. Stejně jako on byla hluboce nábožensky založená, vysoce morální, což ji sblížilo s její tchyní; manželé se neradi účastnili společenských událostí a zábav, pořádaných prostopášným královským dvorem, ale dávali přednost tichým večerům, besedám, četbě, modlitbám nebo návštěvám [[oranžérie]].
 
Sňatek přivedl Marii Josefu na dvůr ovládaný Madame Pompadour, královou favoritkou. Nová dauphine musela udržovat dobré vztahy s Madame Pompadour i s králem, zároveň však musela brát v úvahu nenávist, kterou choval Ludvík Ferdinand k milence svého otce. Přišla tedy do rodiny rozpolcené animozitami a napjatými vztahy: král a jeho manželka již žili odděleně; zbožná [[Marie Leszczyńská]] žila v ústraní; její dcery nepřipouštěly kritiku svého otce a Dauphin, lnoucí z celého srdce ke své matce i sestrám, si s otcem nerozuměl. Přesto nakonec dokázala vytvořit se svým manželem pevný vztah a přispěla k jeho sblížení s otcem. Ludvík XV. svou snachu obdivoval a měl k ní velkou důvěru.
 
Ze šťastného manželství Ludvíka Ferdinanda a Marie Josefy vzešlo osm potomků. Tři starší děti, dvě dcery a syn, zemřeli stejně jako jejich nevlastní sestřička rovněž v útlém dětství. Po nich se narodili tři synové - všichni budoucí králové Francie a dvě dcery (kromě nich se další čtyři děti narodily mrtvé a jedno Mariino těhotenství skončilo [[potrat]]em):
 
* Marie Zéphyrine (1750–1755)
* [[Ludvík XVIII.|Louis Stanislas Xavier]] (1755–1824), hrabě z Provence, pozdější král [[Ludvík XVIII.]], ∞ [[1771]] [[Marie Josefína Savojská]]
* [[Karel X.|Charles Philippe]] (1757–1836), hrabě z Artois, pozdější král [[Karel X.]], ∞ [[1773]] [[Marie Tereza Savojská]]
* [[Marie Klotilda Francouzská|Marie Klotilda]] (1759–1802) ∞ [[Sardinské království|sardinský král]] [[Karel Emanuel IV. Savojský|Karel Emanuel IV.]]
* [[Alžběta Filipína Francouzská|Alžběta Filipína Marie Helena]] (1764–1794), zemřela neprovdána
 
 
=== Charakteristika ===
Dauphinovi Ludvíku Ferdinandovi se dostalo výborného vzdělání a výchovy. Miloval hudbu, před lovem a plesy dával přednost vážným disputacím, měl hluboký smysl pro morálku.
 
Vztahy mezi králem a dauphinem nikdy nebyly dobré. Ludvík XV. vedl život ve stylu, jenž jeho syna odpuzoval a který je dlouhou dobu vzdaloval. Přesto dauphin doprovázel svého otce v [[Bitva u Fontenoy|bitvě u Fontenoy]] ([[1745]]), kde prokázal svou statečnost. Od roku [[1757]] (po [[atentát]]u na jeho otce) Ludvík Ferdinand byl přizván k účasti na sezeních Královské rady, kde vzbuzoval pozornost svými konzervativními pozicemi. Ludvík Ferdinand byl silná osobnost, zbožný, hluboce nábožensky založený, na rozdíl od otce bezúhonný v osobním životě. Byl příznivcem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] a nesouhlasil s jejich vyhnáním v roce [[1764]]. Jeho otec ho vzdálil vlády a kolem Ludvíka Ferdinanda se následně seskupila klerikální opozice (Dévots) vůči králi, která doufala získat moc po jeho nástupu na trůn; v tom se podobal svému dědovi [[Ludvík Burgundský|Ludvíku Burgundskému]] (kterému rovněž nebylo souzeno nastoupit na francouzský trůn).
Ludvík Ferdinand zemřel [[20. prosinec|20. prosince]] roku [[1765]] ve [[Fontainebleau]] na [[TBC|tuberkulózu]]. Bylo mu pouhých 36 let a přežili ho nejen jeho otec Ludvík XV. (o osm let) i matka (o tři roky), ale i jeho děd z matčiny strany [[Stanislav I. Leszczyński]]. Dauphinem se stal jeho nejstarší syn Ludvík August, který se po smrti svého děda Ludvíka XV. v květnu roku [[1774]] stal králem [[Ludvík XVI.|Ludvíkem XVI.]]
 
Vdova po Ludvíku Ferdinandovi Marie Josefa Saská zemřela rovněž na souchotě za dva roky po svém manželovi, v roce [[1767]].
 
Dauphin nebyl pohřben v opatství [[Bazilika Saint-Denis|Saint-Denis]] jako jeho předkové, ale v kostele v [[Sens]]; v Saint-Denis spočívá pouze jeho srdce. Když byl v lednu roku [[1793]] popraven jeho syn Ludvík XVI., měl být pochován po boku svého otce. V březnu roku [[1794]] [[jakobíni]] dauphinovy ostatky ze senského kostela vyhodili a pohřbili do hromadného hrobu, po [[restaurace Bourbonů|restauraci]] v roce [[1814]] však byly podle údajů od očitých svědků této události nalezeny a navráceny do původní hrobky.
274 177

editací