Nebovidy (Praha): Porovnání verzí

'''Nebovidy''' je název zaniklé vsi na území dnešní [[Malá Strana|Malé Strany]] v  [[Praha|Praze]].

Nebovidy se nacházely jižně od opevnění [[MaltézskýJohanitská klášterkomenda (PrahaMalá Strana)|maltézského kláštera]] kolem původně románského [[Kostel sv. Vavřince (Nebovidy)|kostela sv. Vavřince]] při hlavní cestě vedoucí dnešní Karmelitskou ulicí. U &nbsp;[[Kostel sv.svatého Jana Křtitele Na Prádleprádle|kostela sv. Jana Křtitele Na Prádleprádle]] na tuto silnici navazovala cesta k &nbsp;vltavskému brodu. Spolu s &nbsp;vesnicemi [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]], [[Obora (Malá Strana)|Obora]], [[Trávník (Praha)|Trávník]] a [[Písek (Malá Strana)|Rybáře]] patřily Nebovidy k &nbsp;nejstarším obcím na levém břehu Vltavy.<ref>Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 254</ref>

Kostel sv. Vavřince, který stál za domem čp. 390 v &nbsp;dnešní [[Újezd (Malá Strana)|ulici Újezd]], je zmiňován poprvé v &nbsp;roce [[1298]] jako místo, ve kterém se nalézá dvorec [[ChotěšovskýKlášter klášterChotěšov|chotěšovských]] premonstrátů (ženského řádu) s&nbsp;[[Dominikánský klášter (Malá Strana)|klášterem amagdalenitek]] kostelempři [[Kostel svaté Máří Magdalény (Malá Strana)|kostele sv. Maří Magdalény]] (dnes sídlo [[České muzeum hudby|Českého muzea hudby]]).

Když se tento ženský řád v &nbsp;roce [[1313]] přestěhoval na [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v &nbsp;Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - [[Anenský klášter (Malá Strana)|dominikánek u &nbsp;sv. Anny]] - byl v &nbsp;zadní části dnešního [[TyršůvPalác důmMichny z Vacínova|Tyršovapaláce domuMichnů z&nbsp;Vacínova]] (Michnovadnešního paláceTyršova domu). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnovbřevnovský klášter|klášteru břevnovskému]]skému.

Nebovidy ve [[14. století]] patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu [[Anenský klášter (Malá Strana)|klášteru sv. Anny]] a benediktinskému [[Klášter svatého Jiří (Praha)|klášteru sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]], který zde vytvořil tzv. [[postranní právo]]. Rozšířením Malé Strany [[Karel IV.|Karlem IV.]] dostaly se v &nbsp;letech [[1360]]-[[1362|62]] Nebovidy (s &nbsp;částí sousedního [[Újezd (Malá Strana)|Újezda]]) do jejích hradeb. V &nbsp;roce [[1420]] vypálili [[Pražský svaz|Pražané]] kostel i klášter sv. Maří Magdalény. [[Berní rula]] uvádí v &nbsp;Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r.&nbsp;roku [[1653]] 17 domů - „postranní právo nebovidské“ bylo v &nbsp;roce [[1780]] připojeno k &nbsp;Malé Straně. Z &nbsp;původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp. 396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v &nbsp;[[Karmelitská|Karmelitské ulici]] (v &nbsp;budově čp. 387 - Tiskařské závody).