Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
m (Požadavek na zdroj)
V jižní části východní fronty udeřila rakousko-uherská a německá armáda na ruskou Kongresovku. V srpnu 1914 došlo k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na hranice se Slovenskem a do západního Haliče (historické Malopolsko), v ohrožení se nalezly Slovensko a Slezsko a hrozil vpád do Maďarska a Čech. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
 
Nejtěžší boje probíhaly v Kongresovém Polsku. Hned na počátku války se německé jednotky dopustily válečných zločinů v nebráněném hraničním 65 tisícovém městě Kališ (Kalisz), které z velké části bezdůvodně srovnaly se zemizemí, vyrabovaly a povraždily mnoho jeho obyvatel.<ref>{{Zdroj?}} Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly protiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 v okolí města Přasnyš a Augustov.Citace monografie
| příjmení = Drewicz
| jméno = Maciej
| odkaz na autora =
| titul = Wypadki kaliskie 1914. Reinterpretacja obrazu zdarzeń
| vydavatel = Kaliskie Towarzystwo Przyjaciół Nauk
| místo = Kalisz
| rok = 2014
| počet stran = 155
| strany =
| isbn = 978-83-62689-26-2
}}</ref> Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly protiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 v okolí města Přasnyš a Augustov.
 
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Zvrat v Haliči nastoupil po nové německo-rakousko-uherské ofenzívě a [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlic]] v červnu roku 1915, kde došlo k protržení fronty. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie
Anonymní uživatel