Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

m
Robot: srovnání závěrečných sekcí dle diskuse pod technickou lípou; kosmetické úpravy
m (odebrána Kategorie:Narození 274 za použití HotCat)
m (Robot: srovnání závěrečných sekcí dle diskuse pod technickou lípou; kosmetické úpravy)
Konstantin prý věřil, že za své úspěchy vděčí božské ochraně. Podporoval tudíž všestranně církev poskytováním finančních prostředků, udělováním výsad a imunit duchovenstvu, když jim prominul placení určitých daní a zprostil je některých občanských povinností. Dále nechal budovat kostely, povyšoval křesťany do vysokých hodností v císařské správě a odevzdal církvi všechen majetek zabavený Diocletianem při perzekucích křesťanů. K nejdůležitějším Konstantinovým stavebním projektům patřilo vybudování [[Bazilika Svatého hrobu|baziliky Svatého hrobu]] a [[Hagia Sofia|baziliky Boží moudrosti]] v Konstantinopoli a původní [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]] v Římě. Ještě v roce 313 obdaroval římského biskupa císařským [[Lateránský palác|Lateránským palácem]], kde záhy vyrostla nová katedrála, ''Basilica Constantiniana''.
 
Konstantin brzy narazil na vážné nesnáze a už v roce 313 byl konfrontován s problémem nejednotnosti církve v [[Severní Afrika|severní Africe]]. Nekompromisní část tamější křesťanské obce se stavěla odmítavě vůči těm, kteří zakolísali ve své víře během předchozích perzekucí a vykoupili si život obětováním. Těmto křesťanům církev později odpustila a přijala je zpět do svých řad. Odpůrci tohoto kroku si zvolili za svého [[biskup]]a jistého muže jménem [[Donatisté#Donatus_MagnusDonatus Magnus|Donatus]], podle něhož se pak nazývali [[donatisté]]. V srpnu [[314]] se z Konstantinova podnětu konal koncil v galském městě Arelate, jehož účastníci vystoupili proti donatistům. Tehdejším Konstantinovým rádcem, který na něho působil zvláště v záležitosti s donatisty, byl biskup [[Hosius z Córdoby]]. Vzhledem k nedostávajícím se pramenům lze jen obtížně vylíčit přesné pozadí těchto sporů. Napětí se nepodařilo odstranit, avšak Konstantinův zásah v této rozepři přispěl k císařově změně vnímání sebe samého, neboť se od tohoto momentu pokládal za prostředníka církve. V roce [[321]] Konstantin vyhlásil toleranci donatismu, nicméně již záhy nato byl nucen proti němu znovu zakročit, aniž by ovšem dosáhl jakéhokoli úspěchu. V témže roce prohlásil Konstantin [[Neděle|neděli]], římský sluneční den (''dies solis''), za svátek.
 
Ve východní části říše byli křesťané početně více zastoupeni než na západě, přesto v obou částech impéria vyznávala křesťanství jen menšina obyvatelstva. Odhady podílu křesťanů na celkovém počtu říšské populace se pohybují zhruba okolo 10%. Konstantin proto v závěrečných letech své vlády otevřeně vystupoval jako křesťan resp. stoupenec křesťanství. Konstantinovo preferování křesťanství na úkor [[pohanství]] vedlo přirozeně k řadě [[Konverze (náboženství)|konverzí]] mezi jeho poddanými na císařském dvoře. Lze jen stěží doložit náznaky toho, že by Konstantin uvažoval o omezování nebo přímo zákazu provádění tradičních kultů – opačná tvrzení Eusebia z Kaisareie nevyznívají příliš spolehlivě. Kulty předních pohanských božstev, jež si podržely množství příznivců v armádě i ve státní správě, zůstávaly nedotčeny a pohanské obřady a žertvy směly být i nadále vykonávány. Konstantin zasáhl pouze vůči některým kultům, jako byl třeba s [[Chrámová prostituce|chrámovou prostitucí]] spojený [[Afrodita|Afroditin]] chrám v [[Baalbek|Héliopoli]]. Okolo roku [[326]] vydal císař edikt namířený proti [[Hereze|herezím]], zahrnující zákaz shromažďování, konfiskaci majetku a výzvy k obrácení se k pravověrné křesťanské víře. Řada Konstantinových zákonů měla nepříznivý dopad na [[Židé|Židy]], kterým bylo zakázáno vlastnit křesťanské otroky. Zapovězeno jim bylo rovněž provádění [[Obřízka|obřízky]] u otroků a konverze křesťanů k židovství. Také bylo omezeno scházení se Židů za účelem výkonu náboženských obřadů, avšak byl jim povolen vstup do [[Jeruzalém]]a v den [[Tiš'a be-av]], jímž si Židé připomínali zničení [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]].
* [http://www.constantinethegreatcoins.com/ Constatine the Great (coins.com)] {{en}}
 
 
{{Autoritní data}}
 
{{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Constantius I. Chlorus|Constantius I.]]| nástupce =[[Konstantin II.]], [[Constantius II.]] a [[Constans]]|kdy=[[306]] - [[337]]}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Antika}}
 
321 643

editací