Portál:Izrael/Článek měsíce/Archiv: Porovnání verzí

{{SHORTTOC}}

=== leden ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2012/01}}

=== září ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/09}}

 

=== srpen ===

=== červenec ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/07}}

=== červen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/06}}

=== květen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/05}}

=== duben ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/04}}

=== březen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2010/03}}

=== prosinec ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2009/12}}

=== listopad ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2009/11}}

=== červen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2009/06}}

=== květen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2009/05}}

=== září ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2008/09}}

=== srpen ===

{{Portál:Izrael/Článek měsíce/2008/08}}

== starší ==

{| class="wikitable"

|-

|'''1'''

'''Geografie Izraele''' je značne rozmanitá, počínaje pouštními podmínkami na jihu, konče zasněženými vrcholky hor na severu. [[Izrael]] se nachází na východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], v [[jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]]. Na severu sousedí s [[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s [[Jordánsko|Jordánskem]] a [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]] a na jihozápadě s [[Egypt]]em. Z geopolitického hlediska je někdy hranice mezi Egyptem a Izraelem pokládána za hranici mezi [[Asie|Asií]] a [[Afrika|Afrikou]], přestože se obvykle za kontinentální hranici mezi Afrikou a Asii pokládá [[Suezský průplav]]. Západně se nachází Středozemní moře, jehož pobřeží tvoří většinu z 273 km izraelské pobřežní linie, a [[Pásmo Gazy]]. Na jihu se nachází úzký přístup k [[Rudé moře|Rudému moři]].('''[[Geografie Izraele|více...]]''')

|-

|'''2'''

'''Jom Jerušalajim''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: יום ירושלים , doslova '''Den Jeruzaléma''') je [[izrael]]ským národním svátkem, který je spojen s připomínkou sjednocení [[Jeruzalém]]a v průběhu [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v roce [[1967]]. Svátek připadá na 28. [[ijar]] a provází jej sváteční ceremoniály v Jeruzalémě. Jom Jerušalajim byl ustaven vládním rozhodnutím z [[12. květen|12. května]] [[1968]] a o třicet let později, [[23. březen|23. března]] [[1998]], toto rozhodnutí povýšil [[Kneset]] na [[Základní zákony Izraele|základní zákon]] - [[Základní zákon: Jeruzalém|Základní zákon Jeruzalém]].

 

|-

|'''3'''

'''Izraelské vojenské letectvo''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: זרוע האויר והחלל, ''Zroa ha-Avir ve-Hahalal'', běžně známé jako: חיל האוויר '''Chel ha-Avir''', doslova „Letecký sbor“; [[angličtina|anglicky]]: ''Israeli Air Force, IAF'') je letecká složka [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]]. Patří k jedněm z nejlepších a nejefektivnějších leteckých armád na světě. Založeno bylo zejména díky válečné pomoci z [[Československo|ČSR]] mezi lety [[1947]] a [[1948]], kdy byly v Československu vyškoleny stovky pilotů a do Izraele dodána necelá stovka strojů [[Avia S-199]] a [[Supermarine Spitfire|Spitfire S-89]].

 

|-

|'''4'''

'''Izraelské vojenské námořnictvo''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: חיל הים הישראלי, ''Chajal ha-Jam ha-Jisraeli'', doslova '''Izraelský námořní sbor'''; [[angličtina|anglicky]]: ''Israeli Sea Corps'') je námořní složka [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]]. Mezi jeho operační oblasti patří [[Středozemní moře]], [[Akabský záliv]] a [[Rudé moře]]. V námořnictvu slouží 4 800 profesionálních vojáků a 3 200 branců. Dalších zhruba 4 tisíce mužů jsou rezervisté. Do flotily námořnictva patří hlídkové a raketové čluny, menší výsadková plavidla, korvety a ponorky. Základny má ve městech [[Haifa]], [[Ašdod]] a [[Ejlat]]. Velitelství sídlí v [[Tel Aviv]]u. Velitelem námořnictva je generál major (''aluf'') [[Eli Marom]]. ('''[[Izraelské vojenské námořnictvo|více...]]''')

|-

|'''5'''

'''Operace Ovocný sad''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: מבצע בוסתן, ''Mivca Bustan'', [[angličtina|anglicky]]: ''Operation Orchard'') byl [[izrael]]ský letecký útok na [[jaderný reaktor]] v regionu Deir ez-Zor v [[Sýrie|Sýrii]], který se odehrál po půlnoci [[6. září]] [[2007]]. [[24. duben|24. dubna]] [[2008]] CIA předložila [[Kongres Spojených států amerických|americkému Kongresu]] důkazy, že syrské zařízení zničené Izraelem, bylo jaderným reaktorem. [[25. duben|25. dubna]] pak vláda USA obvinila Sýrii ze stavby jaderného reaktoru. Informace zpravodajských služeb poskytnuté [[MAAE|Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE)]] označil její šéf Muhamad Baradej za velmi závažné. Podle novinových zpráv byl útok proveden osmi letouny [[McDonnell Douglas F-15 Eagle#F-15I|F-15I]] a [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16]], 69. letky izraelského letectva. Z osmi letounů pak nejméně čtyři přeletěly syrské území. Letouny byly vybaveny raketami [[AGM-65 Maverick]], 500 librovými [[bomba]]mi a přídavnými palivovými nádržemi. Příslušníci elitní jednotky izraelského letectva [[Sajeret Matkal]] dorazila na místo o několik dní dříve, aby označila cíl laserovými paprsky. ('''[[Operace Ovocný sad|více...]]''')

|-

|'''6'''

'''[[Pesach]]''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: פֶּסַח ''pesach''), často nazývaný '''„Svátek nekvašených chlebů“''' nebo '''''„židovské velikonoce“''''' je jedním z nejdůležitějích [[židovské svátky|židovských svátků]] a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním [[Tóra|Tóry]] na [[Sinaj (biblická hora)|Sinaji]]). Společně se svátky [[Šavu'ot]] a [[Sukot]] se řadí mezi tři [[poutní svátky]], které se každoročně slaví a které připomínají vyjití z otroctví a cestu ke svobodě. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň slavnostní probouzení půdy a země.

 

|-

|'''7''''

'''Mírová dohoda z Osla''' je přelomový okamžik [[izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]]. Podepsána byla [[Premiér Izraele|izraelským premiérem]] [[Jicchak Rabin|Jicchakem Rabinem]] a předsedou [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]] [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]] [[13. září]] [[1993]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]]. Součástí této dohody bylo ustavení [[autonomie]] pro oblast [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] a [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]]. Přes svůj vliv na mírový proces byla tato dohoda kontroverzní. Na [[izrael]]ské politické scéně proti ní vystoupila pravicová strana [[Likud]], na [[Palestina|palestinské]] politické scéně se proti dohodě vymezila teroristická uskupení Hamas a Palestinský islámský džihád. Odpor proti Dohodě z Osla v Izraeli vyvrcholil vraždou Jicchaka Rabina [[4. listopad]]u [[1995]]. Po krachu summitu v Camp Davidu došlo ke zhoršení izraelsko-palestinských vztahů, které nakonec vedlo k vypuknutí tzv. [[Druhá intifáda|Druhé intifády]]. ('''[[Mírová dohoda z Osla|více...]]''')

|}