Wikipedie

Jiří Šotola: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
jsem dcera Jiřího Šotoly, některé zde uvedené informace byly chybné (datum úmrtí, datace studia na konzervatoři, místo nuceného nasazení za války atd.), některé charakteristiky jeho díla příliš šablonovité
Řádek 1:
{{infobox - spisovatel}}
'''Jiří Šotola''' ([[28. květen|28. května]] [[1924]] [[Smidary]] – [[8. srpen|8. srpnakvětna]] [[1989]] [[Praha]]) byl český [[básník]], [[prozaik]], [[dramatik]], [[herec]] a divadelní [[režisér]], kterého proslavily především jeho historické [[román]]y ''Kuře na rožni'' a ''Tovaryšstvo Ježíšovo''.
 
== Biografie ==
Po maturitě ([[1942]]), byl nuceně nasazen dojako [[Německo|Německa]]pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem. Po [[druhámaturitě světovázačal válka|druhéstudovat světovédramatické válce]]oddělení studovalStátní dramatickoukonzervatoře, konzervatořstudia amohl dokončit - vzhledem k uzavření škol, jež se týkalo i konzervatoře - až v roce 1947. Po válce vystudoval herectví na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění|DAMU]] ([[1951]]); souběžně byl zapsán na [[FF UK]] (zde po šest semestrů studoval [[filosofie|filosofii]] a [[estetika|estetiku]]; studia ale nedokončil).
 
Spolu s mj. [[Miroslav Florian|Miroslavem Florianem]] a [[Karel Šiktanc|Karlem Šiktancem]] patřil mezi tzv. ''básníky všedního dne'' kolem časopisu ''Květen'', kteří se snažili změnit tehdejší patosu plnou poezii a vrátit do ní realitu jako hlavní téma. Byl i šéfredaktorem ''[[Květen (časopis)|Května]]'', a to od roku [[1958]] do jeho zrušení<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=983 Jiří Šotola] na stránkách Slovník české literatury po roce 1945</ref>, po němž pracoval v časopise ''[[Kultura (časopis)|Kultura]]'' a v ''[[Literární noviny|Literárních novinách]]''. V letech [[1964]] až [[1967]] byl také tajemníkem [[Svaz českých spisovatelů|Svazu českých spisovatelů]].
Řádek 14:
 
== Dílo ==
Hlavním motivem jeho tvorby byla válečná tematika. Styl jeho děl je snadno rozpoznatelný, používá krátké věty a úsečné dialogy. Dalším typickým prvkem jeho děl je časté využití ironie a archaismů. Jeho hrdinové jsou obyčejní lidé.
 
* ''Náhrobní kámen'' ([[1946]]) – sbírka básní
* ''Červený květ'' ([[1955]])
Řádek 29 ⟶ 27:
* ''Co a jak'' ([[1964]]) – sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života
* ''Podzimníček'' ([[1967]]) – sbírka básní
* ''Psí hodinky'' ([[1968]]) -– výbor ze sbírek ''Hvězda Ypsilon'', ''Co a jak'', ''Podzimníček'' a úryvek ze hry ''Antiorfeus''
* ''Oranžová ryba'' ([[1968]]) – výbor z milostné poezie s motivy hledání smyslu života v moderní době
* ''Tovaryšstvo Ježíšovo'' ([[1969]]) – historickáhistorický románová epopejromán z doby po konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] na panství Košumberk, kterou vlastně zahájil svoji prozaickou činnost; děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu, další význ.postavou je i o svém poslání pochybující páter Had, člen Tovaryšstva Ježíšova (Jezuitů)
* ''Kuře na rožni'' ([[1974]] v samizdatu, [[1976]] v nakladatelství [[Československý spisovatel]]) – mistrný román z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek. Po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli. Toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával. Román byl zdramatizován [[Zdeněk Potužil|Zdeňkem Potužilem]] v [[Divadlo na okraji|Divadle na okraji]] v roce 1979.
 
Román byl zdramatizován [[Zdeněk Potužil|Zdeňkem Potužilem]] v [[Divadlo na okraji|Divadle na okraji]] v roce 1979
* ''Waterloo'' ([[1967]]) – divadelní hra
* ''Julián Odpadlík'' ([[1970]]) – televizní hra
Řádek 56 ⟶ 53:
* ''Příběh lásky a cti'' – scénář k filmu o [[Jan Neruda|J. Nerudovi]] a [[Karolina Světlá|K. Světlé]].
 
DálePřeložil psalněkolik kritiky a učebnicové stati o poezii. Kromě toho překládal dílabásní [[Boris Leonidovič Pasternak|B. Pasternaka]], [[Boris Sluckij|B. Sluckého]],.
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Šotola“