Wikipedista:Turista16/Pískoviště: Porovnání verzí

'''Bingova jeskyně''', německy ''Binghöhle'', je zpřístupněná [[krápníkkras]]ová [[jeskyně]] v údolí řeky [[Wiesent]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Byla objevena v roce 1905 židovským průmyslníkem, básníkem, spisovatelem a amatérským přírodovědcem Ignácem Bingem (1840–1918), spoluzakladatelem společnosti Gebrüder Bing (Bratři Bingové), která se v [[Norimberk]]u věnovala výrobě hraček a domácích potřeb.

Jeskyni objevil Ignác Bing v roce 1905 v blízkosti městečka [[Streitberg]] ve [[Franské Švýcarsko|Franském Švýcarsku]], kde vod roceroku 1899 získal vilu ačasto trávil zde volný čas. Jeho vášní bylo kopat v různýchskalních díráchdutinách a jeskyních v okolí a hledat zkameněliny atam [[fosilie]]. Po objevení jeskyně, odkoupil pozemek od místního lesníka pozemek s jeskyní a zahájil průzkumné a zpřístupňovací práce. V roce 1906 nechal instalovat elektrické světlo z generátoru a zprovoznil jeskyni jako turistickou atrakci. Jeskyně se brzy stala tak populární, že Ignác Bing mohl jeskyní osobně provést bavorského prince [[Ludvík III. Bavorský|Ludvíka III. Bavorského]].<ref name="Tales">"Tales From My Life: Memoirs of a Merchant and Cave Explorer in Germany 1840-1918" ISBN 978-0956337016</ref>

Od roku 1905 až do roku 1935 byla jeskyně vlastněna a provozována Ignácem Bingem a jeho potomky. Zpřístupněná část jeskyně měla tehdy délku jen zhruba 230 metrů a návštěvníci se po prohlídce museli vracet jeskyní zpět ke vchodu. V roce 1928 bylo osvětlení přepojeno z původního generátoru na veřejnou elektrickou síť.<ref name="Chrono">[http://www.binghoehle.de/index.php?page=22geschichte Bingova jeskyně / oficiální web Bingovy jeskyně: Chronologie života Ignáce Binga a Bingovy jeskyně]</ref>

V době nacismu byla jeskyně "arizována", převedena na město a pojmenována "Streitbergská jeskyně". Pod novým majitelem byly v roce 1936 objeveny a zpřístupněny další prostory o délce 70 metrů, jeskyně se tak prodloužila na dnešní délku 300 m. Současně to umožnilo vybudovat druhý vchod doa jeskyně, která se tak stala průchozí. Po válce se sice jeskyni navrátilo původní jméno, ale po finančním vyrovnánímodškodnění s potomkypotomků rodiny Bingů, kteří 2. světovou válku přežili v exilucizině, zůstala nadále majetkem města Streitbergu. To ji provozuje dodnes.<ref>[http://www.binghoehle.de/index.php?page name=22geschichte Bingova jeskyně "Chrono"/ oficiální web Bingovy jeskyně: Chronologie života Ignáce Binga a Bingovy jeskyně]</ref>

Jeskyně je bývalou podzemní trasou říčky [[Wiesent]], tvoří ji jediná, bohatě vyzdobená chodba. Při prohlídce jeskyně prochází návštěvníci postupněprochází Krápníkovou galerií, Kellermannovou jeskyní s obřím pilířem, Sálem svíček, Venušinou jeskyní, Katakombami, Skalami lastur, Olžinou jeskyní, Jeskyní vodní panny, Jeskyní fantazie a Jeskyní Prince Ludvíka s krápníkovým útvarem Drei Zinnen, připomínajícím známou horskou skupinu [[Tre Cime]],<ref name="Tales"/>, na které navazují Nové prostory vedoucí k východu z jeskyně.

Z České republiky je jeskyně dosažitelná po silnici [[B 470]] z Weidenu[[Weiden]]u přes [[Pottenstein (Bavorsko)|Pottenstein]] a [[Muggendorf]]. Nejbližší parkoviště je u východu z jeskyně.

V samotném Streitbergu je možné navštívit zříceninu hradu [[Streitburg]] s pěkným výhledem na obec. Na druhé straně údolí, za říčkou [[Wiesent]], je též volně dostupná zřícenina hradu [[Neideck]] se zpřístupněnou hradní věží. Blízko hradu [[Neideck]] se nachází volně přístupná jeskyně [[Neideckgrotte]].