Inovace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 9:
Dříve byly inovace chápány spíše negativně, vzhledem ke konzervativnímu rázu společnosti, ale s postupným rozvojem společnosti došlo i k rozvoji lidského myšlení a náhled na inovace se začal pomalu měnit. K největšímu rozvoji inovátorství došlo z historického hlediska během vědecko-technické revoluce na přelomu 19. a 20. století (Rýdl/2003).
 
Inovace nemusí mít vždy jen pozitivní účinek. Některé inovace mohou mít negativní, někdy až ničivý dopad (například vynález [[gilotina|gilotiny]], různých léků, [[jaderná zbraň|atomové bomby]]). Člověk od přírody usiluje o nadvládu a moc a s technologickým pokrokem je dosažení těchto cílů lépe proveditelné, jako příklad se dá uvést racionalitou řízené vyvražďování Židů v koncentračních táborech.
 
„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“
Definic slova inovace existuje celá řada. Některé jsou zaměřeny ekonomicky, například v Národní inovační strategii, která vychází z vymezení Evropské komise (Viturka/2010). Jiné jsou zaměřeny na obecný význam slova, jak vyjádřil [[Peter Drucker]] ve svém díle ''Inovace a podnikavost. Praxe a principy, ''„V inovacích jde v podstatě o utváření nějaké hodnoty a přispění něčeho nového“<ref>{{Citace monografie|příjmení = Drucker|jméno = Peter F.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Inovace a podnikavost, Praxe a principy|vydání = |vydavatel = Management Press|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = |strany = 45|isbn = }}</ref>
 
– Albert Einstein <sup>1</sup>
Inovace se dá také z pohledu [[sociologie]] chápat jako určitý druh nekonformního chování nazývaný [[deviace (sociologie)|deviace]], jak tvrdí [[Robert K. Merton|Robert Merton]] ve své knize 'Studie ze sociologické teorie' (2000). K tomuto způsobu chování povzbuzuje velký kulturní důraz na úspěch.
 
Velmi negativně se k inovacím stavěla skupina luddistů, která vznikla v Anglii, v 1. polovině 19. století, a která bojovala proti zavádění moderních technologií, ze strachu o práci. Na tuto skupinu později navázala skupina neo-luddistů, který spíše než hnutí bylo filosofií. K této filosofii se přiklonil Theodore Kaczynski se svým dílem ''Industrial Society and Its Future'' (1995).
 
Definic slova inovace existuje celá řada. Některé jsou zaměřeny ekonomicky, například v Národní inovační strategii, která vychází z vymezení Evropské komise (Viturka/2010).Ekonomicky orientované inovace lze chápat jako nezbytný prvek v procesu přežití poměrně velkého počtu a okruhu ekonomických subjektů, které jsou představovány firmami, domácnostmi a státem. Jiné jsou zaměřeny na obecný význam slova, jak vyjádřil [[Peter Drucker]] ve svém díle ''Inovace a podnikavost. Praxe a principy(1993), ''„V inovacích jde v podstatě o utváření nějaké hodnoty a přispění něčeho nového“<ref>{{Citace monografie|příjmení = Drucker|jméno = Peter F.|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Inovace a podnikavost, Praxe a principy|vydání = |vydavatel = Management Press|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = |strany = 45|isbn = }}</ref>
 
Inovace se dá také z pohledu [[sociologie]] chápat jako určitý druh nekonformního chování nazývaný [[deviace (sociologie)|deviace]], jak tvrdí [[Robert K. Merton|Robert Merton]](podle Mertona je toto chování způsobeno adaptací na nové situace, jedinec musí vytvořit řešení problému, které je buď úplně nové, nebo zatím málo poznané opakem k tomuto chování je tradicionalismu, který naopak používá zavedené konvence a postupy)'''.''' ve své knize 'Studie ze sociologické teorie' (2000). K tomuto způsobu chování povzbuzuje velký kulturní důraz na úspěch.
Cesty k úspěchu však značně omezuje sociální struktura, která lidem s dobrými schopnostmi nedovoluje legitimně přijít k penězům (např. přijít k penězům). Inovátor se tedy snaží dosáhnout cíle společensky nepřístupným způsobem (např. krádež, korupce...).
 
Řádek 69 ⟶ 75:
# '''netechnické inovace''': zahrnují organizační, podnikatelské, sociální a ekologické inovace (ty vytvářejí pozitivní přínos pro životní prostředí)
# '''sociální inovace''': zaměřené na inovace pracovních podmínek, kvalifikace pracovní síly, pracovních vztahů, forem odměňování, kultury pracovního prostředí a morálního klimatu
# <ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=TARA-V-UH|titul=Základy sociologie|periodikum=sociologie.topsid.com|url=http://sociologie.topsid.com/index.php?war=kultura&unit=slozeni_kultury|datum přístupu=2016-12-12}}</ref>'''kulturní inovace''': zahrnují i dlouhé změny ve společnosti, podmíněné několika faktory-nutnost inovace, kompetence, motivace, jejím hlavním hybatelem je daná společnost a její členové, kteří usilují o dosažení svých cílů pomocí nových prostředků a nových postupů řešení
 
Další z typů třídění inovací je vytvořen dle tzv. příručky 'Oslo manuálu' (připraven dle expertů v oblasti měření a hodnocení inovačních aktivit v rámci členských zemí OECD)
Řádek 253 ⟶ 260:
 
[[Kategorie:Technologie]]
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]