Anton Ažbe: Porovnání verzí

Přidáno 46 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot: přidání kategorie Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni; kosmetické úpravy
m (přidána Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa za použití HotCat)
m (Robot: přidání kategorie Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni; kosmetické úpravy)
'''Anton Ažbe''' ([[30. květen|30. května]] [[1862]] [[Dolenčice]], [[Občina Gorenja vas-Poljane|Gorenja vas-Poljane]], [[Kraňsko]], [[Rakouské císařství]] – [[6. srpen|6. srpna]] [[1905]] [[Mnichov]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[malířství|malíř]].
 
Anton Ažbe byl od narození postižený a neduživý, osiřel v útlém věku. K práci v zemědělství se nehodil, byl proto poslán do učení na kupce, ale odtud odešel k [[Nazarénismus|nazarénovi]] [[Janez Wolf|Janezi Wolfovi]] do [[Lublaň|Lublani]] a pak do [[Vídeň|Vídně]] a [[Mnichov]]a. Ve věku 30 let Ažbe založil svou vlastní školu malířství v Mnichově. Ta přilákala mnoho východoevropských studentů.
 
Ažbe učil „velkou čtyřku“ slovinských [[Impresionismus|impresionistů]] ([[Rihard Jakopič]], [[Ivan Grohar]], [[Matej Sternen]], [[Matija Jama]]) a celou jednu generaci [[Rusko|ruských]] malířů ([[Ivan Bilibin]], [[Mstislav Dobužinskij]], [[Igor Grabar]], [[Vasilij Kandinskij]], [[Dmitrij Kardovskij]] a [[Kuzma Petrov-Vodkin]] a další).<ref>Baranovskij a Chlebnikova uvádí 42 biografických záznamů ruských absolventů.</ref> Ažbeho učební metody převzali a užívali ruští umělci jak doma (Grabar, Kardovskij) tak i v [[emigrace|emigraci]] (Bilibin, Dobužinskij).<ref name=BK9>Baranovskij a Chlebnikova, p. 9.</ref>
 
== Životopis ==
=== Studium ve Vídni 1882–1884 ===
Na podzim 1882 odešel Ažbe studovat na [[Akademie der bildenden Künste Wien|akademii]] do [[Vídeň|Vídně]], kde setrval čtyři semestry. Jeho učiteli byli kromě jiných [[Siegmund L’Allemand]], [[August Eisenmenger]] a [[Christian Griepenkerl]], ve stejném ročníku se Ažbe setkal i mladým [[Srbské království|srbským]] malířem [[Uroš Predić|Urošem Predićem]]. Ve Vídni ale nebyl se studiem spokojen.
 
=== Studia v Mnichově 1884–1891 ===
V roce 1884 se Ažbe rozhodl pokračovat ve studiu na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|Akademii výtvarných umění]] v Mnichově. Zde od 10. října navštěvoval přednášky antického umění, ale pak se upnul na přednášky [[Gabriel von Hackl|Gabriela von Hackla]], který pocházel z [[Maribor]]u na řece [[Dráva|Drávě]]. Ažbe, společně se slovinským krajanem a spolužákem [[Ferdo Vesel|Ferdo Veselem]]em, odešel v roce 1885 na ''Allgemeine Malschule'' [[Ludwig von Löfftz|Ludwiga von Löfftze]].
 
Ažbeho v roce 1900 vyznamenal [[František Josef I.]] [[Řád Františka Josefa|Řádem Františka Josefa]].<ref> Peter Zimmermann, Anton Azbe: Mensch-Maler-Lehrer, Literatur in Bayern, Nr. 71, März 2003, S. 39 </ref> Po navštěvování speciálního kurzu u [[Sándor Wagner|Sándora Wagnera]] Ažbeho jeho krajané Ferdo Vesel a [[Rihard Jakopič]] přesvědčili, že by si měl otevřít vlastní atelier.<ref> Katarina Ambrozic, Der Künstler Anton Ažbe (1862-1905), in Ausst. Kat.: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Museum Wiesbaden 1988, S. 43 </ref>
 
Nejznámějším Ažbeho obrazem je ženský portrét »Zamorka« (1895), který je vystaven [[Slovisnká národní galerie|Národní galerii]] v Lublani.
* [[Vladimir Georgijevič Bechtějev]]
* [[Ivan Jakovlevič Bilibin]]
* [[Erma Bossi]]
* [[David Davidovič Burljuk]]
* [[Mstislav Valerianovič Dobužinskij]]
* [[Peter Kalpokas]]
* [[Vasilij Kandinskij]]
* [[Dmitrij Kardovskij]]
* [[Ludvík Kuba]]
* [[Karl Friedrich Lippmann]]
* [[Ferdo Vesel]]
* [[Alfred Wickenburg]]
* [[Eugeniusz Zak]]
* [[Sandor Ziffer]]
 
== Literatura ==
* [http://www.biographien.ac.at/oebl_1/39.pdf Ažbe Anton]. In: [[Österreichisches Biographisches Lexikon]] 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 39.
* Katarina Ambrozic: ''Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München''. Bongers, Recklinghausen, 1988, ISBN 3-7647-0388-1
* Bernd Fäthke: ''Im Vorfeld des Expressionismus. Anton Azbe und die Malerei in München und Paris''. Verlag des Instituts für Bildende Kunst, Wiesbaden 1988, ISBN 3-926899-01-8
* Bernd Fäthke: ''Jawlensky und seine Weggefährten in neuem Licht'', München 2004, S. 36-42, 44-45, 64-67
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa]]
[[Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni]]