Kostel svatého Šimona a Judy (Bystřice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: názvy položek velkými písmeny (dle ŽOPP z 20.11.2016)
Řádek 47:
 
== Historie ==
Prvá písemná zmínka o Bystřici pochází z roku 1352 a předpokládá se, že někdy v tomto období vznikl i kostel, patrony tehdy byl rod [[Páni z Dubé (Benešovici)|pánů z Dubé]], které mmj. připomíná jejich znak v závěrovém svorníku v presbytáři. Kostel byl v historii dvakrát těžce poničen, a to prve [[7. březen|7. března]] [[1645]], kdy po [[Bitva u Jankova|bitvě]] u nedalekého [[Jankov (okres Benešov)|Jankova]] vyplenili a zapálili městečko i s kostelem [[Švédové]]. Roku 1666 byl na náklady patrona Josefa Priama z Rovoratu důkladně opraven a zároveň prošel již zmiňovanou barokní úpravou. Spolu s touto opravou byla přistavěna i kostelní loď. Podruhé byl poničen roku [[1813]], kdy v Bystřici vypukl požár a ten poškodil i střecha kostelní věže, přičemž se rozlil jen jeden zvon, ostatní čtyři vyvázly kupodivu bez úhony. Generální opravou prošel kostel roku 1899, a to na náklady [[Vincenc Daněk|Vincence Daňka]], šlechtice z Esse, který sídlil na nedalekém [[Zámek Líšno|líšenském zámku]], jenž též zásadním způsobem upravil. Šlechtic také kostelu věnoval tři [[Vitráž|vitrážová]] okna - jedno vzorkované na památku pětadvacetiletého kněžství tehdejšího bystřického [[Farář|faráře]] Emanuela Lašťovky a dvě figurální ([[Svatý Vincenc|sv. Vincenc]] - patron šlechticův a [[svatá Alžběta|sv. Alžběta]] - patronka Daňkovy manželky). [[Oltářní obraz]] na hlavním oltáři namaloval roku [[1875]] J. Zapletal. Nad obloukem, oddělujícím presbytář od lodi spatřujeme vlevo znak pánů z Dubé s letopočtem [[1258]] a vpravo znak Daňků z Esse s letopočtem [[1872]]. [[Loď (architektura)|Loď]] má stlačenou křížovou klenbu bez žeber, po stranách jsou úzké [[Empora|empory]], podklenuté tak, že prostory pod nimi tvoří mělké výklenky. Nalevo od vchodu do kostela, díváme-li se k oltáři stojí boční oltář [[Petr (apoštol)|sv. Petra]], na němž stojí jeho socha, o které se však, stejně jako o protější soše [[Pavel z Tarsu|sv. Pavla]] na druhém bočním oltáři, předpokládá, že sem byla kdysi převezena z jiného kostela, poněvadž jsou obě sochy mnohem větší, nežli ostatní sochy v kostele ([[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], [[Svatý Jiří|sv. Jiří]], [[Svatý Václav|sv. Václava]], [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[JežíšNejsvětější KristusSrdce Ježíšovo|JežíšeBožského Srdce KristaPáně]], která je nad [[Křtitelnice|křtitelnicí]]). Přibližně do třetí čtvrtiny [[XX. století]] byla v kostele patronátní lavice, umně řezbářsky vyvedená, s vyobrazeními erbů patronů kostela. Byla převezena do [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Nesvačily)|kostela Nalezení sv. Kříže]] ve vedlejších [[Nesvačily (Bystřice)|Nesvačilech]].
 
Ve věži visí dva zvony: prvý s nápisem ''„Leta Páně 1553 slit jest tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu, P. Marii i vší říši nebeské, Šimoniše a Judy a vší osady Bystřické ve městě Benešově skrze mne, [[Matěj Špic|Matěje Špice Slepýho]]”''. Na plášti spatřujeme znak [[Šternberkové|Šternberský]] a jméno ''Voldřich Hollický z Šternberka''. Druhý, patrně z [[15. století|XV. století]] má na sobě nápis gotický, nerozluštitelný.