Soňa Marková: Porovnání verzí

'''Soňa Marková''', rozená '''Sobotová''', (* [[25. únor]]a [[1963]], [[Hradec Králové]]) je [[Česko|česká]] politička, od roku 2002 poslankyně [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] za [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]].

Roku [[1987]] vystudovala učitelství pro 5. -– 12. ročník na [[Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové|Pedagogické fakultě v Hradci Králové]] (aprobace ruský jazyk a dějepis). Pro promoci učila na základní škole v [[Náchod]]ě, kde pracovala až do svého zvolení do parlamentu v roce [[2002]].<ref name="Marková"/><ref>http://www.klub-kscm.cz/article.asp?thema=2967&item=24366 Soňa Marková na webu poslaneckého klubu KSČM</ref>

V roce [[1986]] vstoupila do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Zpětně to komentovala následovně: „''rozhodovala„Rozhodovala jsem se na základě příkladu svých rodičů, kteří byli poctivými a pracovitými lidmi''.“<ref name="Marková">{{Citace elektronické monografie

Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|volbách v roce 2002]] byla zvolena do poslanecké sněmovny za KSČM (pro volební obvod [[Královéhradecký kraj]]).<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2013-01-11}}</ref> Byla členkou sněmovního výboru pro evropskou integraci (od roku 2004 oficiálně výbor pro evropské záležitosti), v letech 2004-20062004–2006 jako jeho místopředsedkyně. Poslanecký mandát obhájila ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|volbách v roce 2006]]. Zůstala místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti a byla členkou výboru pro zdravotnictví. Opětovně byla do sněmovny zvolena ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|volbách v roce 2010]]. Do ledna 2012 působila na postu místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, nyní je místopředsedkyní výboru pro zdravotnictví.<ref>{{Citace elektronické monografie

V roce [[2008]] kandidovala na post předsedkyně komunistické strany<ref name="Marková"/>, ale nezískala dostatečnou podporu. Hlasovalo pro ni jen pět delegátů. Byla první ženou, která se o tento vrcholný post v komunistické straně ucházela.<ref>{{Citace elektronické monografie