Česká severní dráha: Porovnání verzí

„Nová“ BNB se krátce po svém vzniku opět pustila do výstavby tratí. Prvním krokem bylo prodloužení stávající šluknovské trati směrem na západ, do [[Mikulášovice|Mikulášovic]]. Do konce roku [[1882]] bylo vyřízeno stavební povolení a stavba opět trvala přibližně dva roky – trať je provozována od prosince [[1884]].<ref name="vlak-57">Vlak, s.&nbsp;57</ref> Dalším městem, jež se dočkalo železnice, byl [[Kamenický Šenov]]. Místní dráha o&nbsp;délce 4,5&nbsp;kilometru, vycházející ze stávající stanice v&nbsp;[[Česká Kamenice|České Kamenici]] byla po ani ne roční stavbě otevřena 10.&nbsp;2.&nbsp;1886. Posledním případem z&nbsp;této kategorie spíše krátkých spojek je taktéž přibližně 4,5&nbsp;kilometru dlouhý úsek ze [[Svor]]u do [[Cvikov]]a, sloužící dopravě od [[1. září]] [[1886]].<ref name="vlak-58">Vlak, s.&nbsp;58</ref> Všechny tyto tratě umožnily společnosti proniknout i&nbsp;do míst, odkud dosud muselo být zboží dováženo povozy do nejbližších železničních stanic, což mělo opět pozitivní vliv na rychlost a kapacitu přepravy.

 

 

Po druhé téměř desetileté pauze se společnost opět pustila do stavby místních tratí a tentokrát začala ve středních Čechách – v&nbsp;srpnu [[1896]] zažádala o&nbsp;povolení přestavby stávající [[Vlečka|vlečky]] [[Chotětov]] – [[Dolní Cetno]] na plnohodnotnou trať.<ref name="pribehy-127">Příběhy, s.&nbsp;127</ref><ref name="vlak-92">Vlak, s.&nbsp;92</ref> S&nbsp;pomocí městských radnic v&nbsp;okolí také spatřilo světlo světa další prodloužení, a to přes [[Skalsko]] a [[Mšeno]] až do [[Mělník]]a. Tato trakčně velmi náročná a vpravdě kostrbatá trať o&nbsp;celkové délce 47&nbsp;kilometrů (vzdušnou čarou přitom dělí [[Mělník]] a&nbsp;[[Chotětov]] pouhých 28&nbsp;km) byla postupně poslepována mezi lety [[1896]]–[[1897]] a o&nbsp;to zajímavější také bylo, že v&nbsp;úseku [[Mělník]] – [[Mšeno]] zajišťovala provoz [[Rakouská severozápadní dráha]] (ÖNWB), zatímco v&nbsp;druhé části to byla BNB (samotná trať zde BNB nepatřila, pouze zajišťovala provoz na účet vlastníka, jímž byl spolek místních radnic).<ref name="vlak-94">Vlak, s.&nbsp;94</ref> Později se na ni ve&nbsp;stanici Skalsko napojila další soukromá lokálka, vedoucí přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] do [[Sobotka|Sobotky]].

 

[[Soubor:Staré nádraží.jpg|náhled|Nádraží konkurenční ATE, současný stav]]

V&nbsp;roce [[1894]] začala konkurenční [[Ústecko-teplická dráha]] (německy ''Aussig-Teplitzer Eisenbahn'', ATE) budovat svou [[Ústecko-teplická dráha#Severočeská transverzálka|Severočeskou transverzálku]], a to její první úsek z&nbsp;[[Teplice|Teplic]] do [[Lovosice|Lovosic]]. V&nbsp;plánu však měla další pokračování přes Českou Lípu až do [[Liberec|Liberce]]. Tento krok samozřejmě neušel pozornosti vedení BNB a bylo jasné, že se bude snažit všemožně bránit svému sokovi jeho plán zrealizovat. Tratě obou společností se měly setkat v&nbsp;České Lípě, která už byla významným železničním uzlem (vedly sem tři důležité hlavní tratě BNB a jedna podružná soukromá lokálka), který až na zmíněnou mimoňskou lokálku patřil celý České severní dráze. ATE sice disponovala takřka neomezeným kapitálem, proto pro ni nebylo nereálné žádné řešení, Českou Lípu jakožto důležité město ale nechtěla obejít. Po dlouhých sporech, kdy BNB zcela odmítala zaústění nové trati do svého nádraží, byla nakonec ATE donucena ustoupit a zbudovat si vlastní nádraží několik stovek metrů od stanice BNB (dnes již nepoužívané nádraží Česká Lípa město).<ref name="vlak-80">Vlak, s.&nbsp;80</ref> Pro pohodlnější přestup cestujících bylo alespoň dohodnuto zastavování vlaků ATE na&nbsp;provizorním místě u&nbsp;stanice BNB (nynější Lovosické nástupiště), ale pouze na dobu nezbytně nutnou pro výměnu cestujících. Transverzálka navíc musela stávající trať BNB do Bakova nejdříve překonat po mostě a&nbsp;teprve poté mohla být přivedena do českolipské stanice.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Obě dráhy spojila pouze jediná kolejová spojka a&nbsp;pozdějším majitelům tak toto řešení značně zkomplikovalo provoz v&nbsp;českolipském uzlu (podobně sobecky se BNB zachovala i&nbsp;v&nbsp;Mladé Boleslavi, kde musela lokálka do&nbsp;Sobotky její stanici zcela obejít a i&nbsp;dnes musí vlaky při cestě do&nbsp;[[Mšeno|Mšena]] provádět na severním zhlaví [[úvrať]]). Navíc ATE musela odkoupit celou lokálku do&nbsp;Mimoně (jež stejně bojovala kvůli své izolaci od zbytku sítě o&nbsp;přežití) a&nbsp;pro své potřeby ji přestavět.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Úsek transverzálky Lovosice – Česká Lípa je v&nbsp;provozu od [[14. prosinec|14. prosince]] [[1898]].