Wikipedie

Biřmování: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
sloučen článek Myropomazání podle návrhu
Pravopisné a stylistické úpravy.
Řádek 1:
[[Soubor:Hildesheim Dom Firmung.jpg|náhled|Biřmování v Hildesheimu]]
'''Biřmování''' (z [[latina|latinskéholat.]] ''confirmatio''„confirmatio“ – utvrzení) je jedna ze sedmi [[svátost]]í [[katolická církev|katolické]], [[pravoslaví|pravoslavné]], [[anglikánská církev|anglikánské církve]] a [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]]. Spolu se [[křest|křtem]] a [[Eucharistie|eucharistií]] je jednou z [[iniciační svátost|iniciačních svátostí]].
Spolu se [[křest|křtem]] a [[Eucharistie|eucharistií]] je biřmování jednou z [[iniciační svátost|iniciačních svátostí]].
 
Biřmování je podle nauky zmiňovaných [[církev|církví]] svátost ustanovená [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], jejíž prostřednictvím [[křesťan]] od [[Bůh|Boha]] dostává pečeť daru [[Duch svatý|Ducha Svatého]]. Spolu se křtem a svátostí [[svěcení]] biřmování podle katolické nauky vtiskuje do nitra člověka nezrušitelné znamení (''[[charaktér]]''), proto se tyto svátosti mohou přijmout jen jedenkrát za život.
 
== Biblický základ biřmování ==
Proroci ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] hlásali, že [[Duch svatý|Duch Pána]] spočine na očekávaném Mesiáši pro jeho spásné poslání. Sestoupení Ducha svatého na Ježíše ve chvíli, kdy přijal křest od [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], bylo znamením, že to je on, který má přijít, že on je [[Mesiáš|Mesiášem]], Božím synem.
:''Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas:" Toto„Toto je můj milovaný syn, jehož jsem si vyvolil."“'' [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] (3,16-17)
Od okamžiku, kdy byl působením Ducha svatého počat, celý jeho život i jeho poslání probíhá v naprostém společenství s Duchem svatým, kterého mu Otec dává "v„v míře neomezené"neomezené“ ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 3,34). Tato plnost Ducha svatého neměla být jen výsadou Mesiáše, ale měla být sdělena celému mesiášskému lidu.
 
Dar Ducha Svatého Ježíš vícekrát přislíbil svým učedníkům,; tento příslib uskutečnil nejprve v den velikonoc ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 14) a později skvělejším způsobem v den [[Letnice|Letnic]].
 
První zmínka o [[modlitba|modlitbě]] za Ducha Svatého se nachází ve [[Skutky apoštolů|Skutcích apoštolů]] (8,14–17):
:''Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán [[Duch svatý|Duch Svatý]], neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. [[Petr (apoštol)|Petr]] a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali [[Duch svatý|Ducha Svatého]].''
 
== Biřmování v západní církvi ==
Svátost biřmování může přijmout každý [[Křest|pokřtěný]] člověk, který ji dosud nepřijal a který dosáhl věku užívání rozumu. Pokud přijímá člověk křest až v dospělosti, bývá někdy (ne vždy) zároveň biřmován.
 
Pokud přijímá člověk křest až v dospělosti, bývá někdy (ne vždy) zároveň biřmován.
Řádným udělovatelem svátosti biřmování je [[biskup]]. V případě nutnosti může dát biskup dovolení, aby udělovali biřmování, [[Kněz|kněžím]]. dovoleníJe-li křesťan v nebezpečí smrti, abymůže udělovalimu udělit biřmování kterýkoliv [[kněz]] i bez povolení biskupa.
Je-li křesťan v nebezpečí smrti, může mu udělit biřmování kterýkoliv [[kněz]].
 
V římskokatolickém ritu se svátost biřmování uděluje prostřednictvím pomazání olejem ([[Křižmo|křižmem]]) na čelo, spolu s vkládáním rukou udělovatele svátosti a slovy: ''„(jméno ve [[Vokativ|vokativu]]), příjmipřijmi pečeť daru Ducha svatého.''svatého“ (lat. ''Accipeaccipe Signaculum doni Spiritus Sancti''). Po pomazání následuje symbolický políček biřmovanci na tvář.
 
== Biřmování ve východních církvích ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Biřmování“