V následujících dnech si ovšem Laudon připsal svoji první a jak se později ukázalo i poslední velkou osobní prohru na bojišti, přestože za ni moc nemohl. Dne [[15. srpen|15. srpna]] nad ránem začalzahájil bitvu u [[Lehnice]], v té době ovšem netušil, že severovýchodně od města se v nevelké vzdálenosti nacházejí velmi početné pruské jednotky, které byly navíc v noci ve zbrani, a jež donutily Laudonovo vojsko k ústupu. Laudonovy jednotky utrpěly velké ztráty, které byly způsobeny i značnou pasivitou Daunových vojsk, jež měla Laudonovi více pomáhat. Marie Terezie však Laudona i přesto pochválila za svědomité plnění rozkazů, a i prostému lidu bylo jasné, jak se jeho prohra odehrála, a nekladl mu to za zlé. Laudonova pověst tak neutrpěla a těšilatěšil se veliké přízni i mezi běžnými lidmi. Největší dopad tak měla jeho prohra na samotného Laudona, který z ní byl několik dní velmi podrážděný.
